Kamila Pešeková: Noví prezidentští kandidáti na Slovensku nejsou, ti staří už nechtějí

14. květen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Iveta Radičová, bývalá slovenská premiérka

Na Slovensku se začínají pomalu objevovat první jména možných kandidátů na úřad hlavy státu.

Téma nedávno rozvířil Denník N, který čerstvě zveřejnil výsledky průzkumu, a z něho vyplývá, že pokud by v prezidentských volbách nekandidoval dosavadní prezident Andrej Kiska, největší šance by měla Iveta Radičová. A to přesto, že ona sama něco takového vylučuje.

Expremiérka Radičová: O Mečiarových amnestiích rozhodne Ústavní soud. Těžko odhadnout jak

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová

Slovenský parlament schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií z doby premiéra Vladimíra Mečiara. Ty brání například potrestání únosců syna bývalého prezidenta Michala Kováče. Ti ho v roce 1995 unesli do Rakouska.

Výsledky zveřejněného průzkumu je možné označit za překvapivé. Iveta Radičová vedla slovenskou vládu v letech 2010-2012, kterou tehdy tvořila široká pravicová koalice. Radičová ale svého času pohořela – jak ona sama říká – na přílišné důvěřivosti vůči svým vládním spojencům. To byl také dobrý důvod, proč z politiky nadobro odešla a rozhodla se věnovat akademické dráze.

Příklad Radičové je zajímavý i proto, že ona sama už jednou v prezidentských volbách kandidovala. Bylo to v roce 2009, kdy se dostala až do druhého kola a tam prohrála s tehdy úřadujícím prezidentem Ivanem Gašparovičem.

Na Radičové se před necelými deseti lety dokázala shodnout středová a pravicová část slovenské společnosti. Pro konzervativní katolíky sice byla příliš liberální a vyčítali jí, že žije v neuspořádaném vztahu. Pro liberály a středové voliče zase měla „škraloup“ v podobě působení v pravicové vládě premiéra Mikuláše Dzurindy s jejími radikálními tržními reformami.

Otevřené prezidentské klání

Přesto všechno dokázala být přijatelná pro širokou škálu nelevicových voličů, kteří jí uvěřili, že jí jde o dobro věci a že k řešení problémů přistupuje jinak a lépe, než její mužští kolegové v politice.

Kamila Pešeková: Miloš Zeman a Andrej Kiska aneb česko-slovenské odlišnosti

Prezidenta Miloše Zemana přijal v Bratislavě jeho slovenský protějšek Andrej Kiska

Řadu let je tradicí, že český prezident vykoná svou první a také svou poslední zahraniční návštěvu na Slovensku. Po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi zavítal na Slovensko několik měsíců před vypršením svého mandátu nyní i Miloš Zeman.

Podobný tah se podařil před pěti lety i Andreji Kiskovi. Ten měl navíc proti sobě dobře fungující mašinérii vládní strany Smer a jako protikandidáta premiéra Roberta Fica, který byl tenkrát na vrcholu svých sil. Kiska také přesvědčil svým přístupem k řešení společenských problémů, čímž se výrazně lišil od tradičních politiků.

Profil, s kterým lze vyhrát prezidentské volby i proti silným stranám, je zřejmý. Otázkou ale je, koho do prezidentských voleb pošle právě stále ještě dominující politická strana Smer. Ta neprožívá zrovna dobré období, v důsledku nejasností okolo vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a možných politických souvislostí. Straně Smer klesly momentálně preference na historické minimum.

Její ústup ze slávy ale začal přísně vzato daleko dřív, a to sice právě v prezidentské volbě 2014, v níž předseda strany Smer pro mnohé překvapivě prohrál. Následovaly pak nepřesvědčivé volební výsledky při celostátních volbách před dvěma lety a zejména loni na podzim při regionálních volbách, při nichž ztratil Smer některé důležité bašty.

Kamila Pešeková

Ve snaze získat zpět ztracené voliče, by mohlo její vedení poslat do boje o prezidentský palác někoho méně vyhraněného, jemuž bude dovoleno se aspoň trochu od vládního působení distancovat.

To všechno vytváří předpoklady, aby bylo slovenské prezidentské klání hodně otevřené a stejně tak otevřený byl i jeho konec.

autor: kap
Spustit audio