Kamila Pešeková: Maďarský premiér se zbavuje Orbánových lidí. Prezident ale odejít nehodlá
Když Péter Magyar vyhrál v dubnu parlamentní volby v Maďarsku, jeden z jeho prvních požadavků byl, aby rezignoval prezident Tamás Sulyok. Hlava státu danou žádost nevyslyšela a do konce května, čili ultimáta stanového novým premiérem, neodstoupila. Proto premiér Magyar oznámil, že změny v čele státu dosáhne příslušnou novelou ústavy.
Zapadá to do jeho celkové strategie zbavit se lidí, kteří zůstali ve vysokých státních funkcích z dob vládnutí dlouholetého premiéra Viktora Orbána. Jak hodlá Magyar přesně postupovat, zatím není jasné. Slíbil ale uvést přesnější informace do konce června.
Čtěte také
Jak moc považuje nově zvolený premiér prezidenta za problém, dokládá fakt, že si nepřál, aby byl Sulyok viděn na fotkách po jmenování své vlády. Tamás Sulyok, někdejší předseda maďarského ústavního soudu, se dostal do čela státu v roce 2024.
Stalo se tak krátce po skandálu okolo udělení milosti pro člověka, který v jednom dětském domově kryl zneužívání dětí. Prezidentka Katalin Nováková, která milost podepsala, následně odstoupila. Bylo to mimochodem již podruhé, co musel Orbán kvůli demisi prezidenta narychlo obsazovat nejvyšší úřad v zemi.
V roce 2012 ho předčasně opustil tehdejší prezident Pál Schmitt, někdejší olympijský vítěz v šermu a diplomat, jemuž se stalo osudné plagiátorství u jeho doktorské práce.
Žádost na Benátskou komisi
Premiér Orbán proto potřeboval v čele státu někoho spolehlivého, zároveň ale loajálního, který jeho vládnutí nepřekážel. Po Schmittovi následoval spoluzakladatel Fideszu János Áder, po Novákové přišla řada na Tamáse Sulyoka. A ten danou roli plnil bez sebemenšího zaváhání.
Čtěte také
Byl vůči vládě servilní a je mu vyčítáno, že se neozýval ve chvílích, kdy se ozvat měl, a sice na obranu těch, na které Viktor Orbán různými způsoby útočil. Ať už to byli novináři nebo třeba různé národnostní menšiny. Zklamáni jsou z prezidenta také samotní občané Maďarska. Podle jednoho z nedávno zveřejněných průzkumů si 64 procent občanů přeje, aby se prezident sám svého mandátu vzdal.
Sulyok ale podle všeho chce bojovat. Obrátil se mezitím na Benátskou komisi, která je poradním orgánem Rady Evropy ve věci ústavních otázek, aby stanovila, zda není postup Pétera Magyara v rozporu s evropskými ústavními hodnotami.
Je to paradoxní, protože pokud zmíněné grémium zaujímalo v posledních letech k něčemu velmi kritická stanoviska, byl to právě stav právního státu v Maďarsku. Čili oslabování nezávislosti justice a netransparentní změny ústavy, které se odehrávaly právě v režii Orbánovy vlády. Ústavní právník Sulyok byl svým způsobem jejich kmotrem.
Minulá vláda veškerou kritiku zvenčí odmítala a považovala ji za nemístné vměšování do svých interních záležitostí. Asi nebude velkým překvapením, pokud by podobně reagoval i Magyarův kabinet pro případ, že by se Benátská komise postavila za prezidenta Sulyoka. Než se tak stane, bude v čele Maďarska už dávno někdo jiný.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
