Kamila Pešeková: Když chce slovenský generální prokurátor pohřbít obrannou dohodu

11. leden 2022

Slovensko zažívá s příchodem nového roku první velkou vnitropolitickou aféru. Může za ni generální prokurátor Maroš Žilinka, který se kriticky a hlavně veřejně vyjádřil k obranné dohodě, kterou by mělo Slovensko po několikaletém jednání v nejbližší době uzavřít se Spojenými státy americkými. V rámci připomínkového řízení to ale Žilinka nedoporučil a naopak ji navrhl odmítnout jako celek.

Zformuloval 35 výhrad, které se týkaly například zvýšeného hluku v blízkosti vojenských letišť, zmínil i situaci, že by mohly být na Slovensku rozmístěné jaderné zbraně. To by se pak mohlo stát terčem nepřátel.

Čtěte také

Podle prokuratury by se uzavřením smlouvy Slovensko také vzdalo své svrchovanosti, a proto doporučila návrh dohody jako celek odmítnout. Všechny členské státy Aliance včetně Česka nebo Maďarska podobnou dohodu mají.

Prokurátorova stanoviska vyvolala na Slovensku velké překvapení hlavně proto, že s takovýmto vyzněním je od nejvyššího žalobce nikdo nečekal. Některé z nich nebyly vedeny pouze pohledem právníka, ale měly politický rozměr. Například když tvrdil, že politici by měli respektovat vůli občanů. Část slovenské opozice stejně jako alternativní média, které obrannou dohodu od samého počátku odmítají, protože ji považují za útok na suverenitu státu, mají v Žilinkovi nového hrdinu.

Válka prokurátorů

Vzápětí také vyšlo najevo, že slovenský generální prokurátor se v nejbližších dnech chystá do Moskvy na oslavy 300. výročí založení ruské prokuratury.

Čtěte také

Pokud tam skutečně odjede, bude jediným nejvyšším prokurátorem ze zemí Evropské unie na oslavách instituce, která se stala v rukou Kremlu nástrojem na potírání jakékoli opozice v zemi a stojí mimo jiné i za odsouzením opozičního politika Alexeje Navalného. Stejně tak byla v minulosti ochotným vykonavatelem komunistické zvůle, kdy bylo do sovětských gulagů odvlečeno jen z Československa více než sedm tisíc občanů.

Současná vládní koalice přitom původně spojovala s Marošem Žilinkou velké naděje. Do čela prokuratury ho zvolila koncem roku 2020 po velkých debatách. Slibovala si od něho, že ji rozhýbe a bude prosazovat jednu z jejích hlavních priorit v podobě boje proti korupci.

Čtěte také

Ta prorostla i do justice, kde získal značný vliv podnikatel Marian Kočner, později podezřelý z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka. A právě Kočner měl být tím, kdo si měl objednat také vraždu Maroše Žilinky, jeho ženy a dětí. Tento scénář jako by vystřižený z mafiánského filmu nakonec naštěstí nevyšel, avšak Žilinka získal díky své nekompromisnosti a neúplatnosti vysoký kredit.

Když ho v prosinci 2020 jmenovala do funkce slovenská prezidentka, uvedla, že s jeho nástupem očekává začátek nové éry na generální prokuratuře. To se ale ukázalo postupem času být pouhým přáním.

Postupně přibývalo pochybností a Žilinka se časem ocitl v otevřeném konfliktu s druhým nejdůležitějším představitelem své instituce, žalobcem pro zvlášť závažné trestné činy Danielem Lipšicem. Média na Slovensku běžně psala o válce prokurátorů a tom, že činnost generální prokuratury je tím ochromena.

Komentátorka Kamila Pešeková

Cíl, že by se Slovensko mohlo zbavit korupce mimo jiné i postihem těch, kteří ji v nedávné minulosti kryli z nejvyšších vládních pozic, se tím rozplývá. Expremiérovi Robertu Ficovi a dalším stačí vydržet až do příštích voleb. Zdá se, že prokurátor Žilinka jim půjde na ruku. To je přesně to, čemu se současná vládní koalice na Slovensku chtěla vyhnout.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio