Kamila Pešeková: Kdo zdvihne na Slovensku liberální prapor proti Ficovi?
Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá něco přes dva měsíce a kampaň se rozbíhá. Již teď je jasné, že jejich hlavním tématem bude, jestli se bývalý premiér a nyní šéf opoziční strany Smer Robert Fico dostane opět k moci. Podle předvolebních průzkumů je právě jeho strana dlouhodobě v čele.
Možnost, že Fico bude sestavovat budoucí slovenskou vládu, je proto reálná. Pokud by se tak stalo, mohlo by to znamenat nejen zásadní změnu v zahraniční politice země, ale stejně tak i zásadní změny ve slovenské vnitřní politice.
Čtěte také
Před časem už Fico avizoval, že pokud by měl jako budoucí slovenský premiér spolurozhodovat o přijetí Ukrajiny do NATO, byl by proti. Tím by se zařadil po bok tak nevypočitatelných lídrů jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Směrem dovnitř Slovenska by se pravděpodobně znovu snažil dostat pod kontrolu policii a justici, aby již nevyšetřovaly korupci v prostředí Ficovy strany Smer, ale svou pozornost obrátily jinam. Bylo by pak také otázkou času, kdy by začali někteří podnikatelé znovu dostávat od Ficovy vlády lukrativní a dlouhodobé státní zakázky.
Slušnost nemusí být slabostí
Perspektiva Ficova návratu by mohla způsobit, že se slovenská předvolební kampaň zúží na duel mezi Smerem a relativně novým politickým subjektem, Progresivním Slovenskem. Jde o levicově-liberální stranu, kterou kdysi pomáhala spoluzaložit i současná prezidentka Zuzana Čaputová. Jejím současným předsedou je europoslanec Michal Šimečka.
Čtěte také
Podle posledních dat předvolebních preferencí se Progresivní Slovensko ocitlo na druhém místě hned za Ficovým Smerem. Míří na mladé moderní voliče, zdůrazňuje svoje ekologické uvažování a netají se liberálními názory ve společenských otázkách. Prosazuje proevropskou a prozápadní politiku, podporuje bezvýhradnou pomoc válčící Ukrajině. Zkrátka úplný opak toho, co hlásají nejenom Fico, ale i daleko radikálnější slovenští politici.
Progresivní Slovensko se stalo smutným hrdinou předchozích parlamentních voleb v roce 2020, kdy mu chybělo 0,4 procenta hlasů na to, aby se dostalo do parlamentu. Možná i to je jeden z důvodů, proč je jejich současná předvolební kampaň mírná a opatrná. Ve snaze neudělat chybu nejdou do konfrontací a snaží se vyhnout tomu, aby rozdělovali společnost. Trochu to připomíná předvolební kampaň již zmíněné Čaputové, která se nesla v duchu „slušnost nemusí být slabostí, ale může být silou“.
Pokud má Progresivní Slovensko nakročeno ke slušnému výsledku ve volbách, mělo by být schopno si nyní vysoké preference nejen udržet, ale také vyhnout se osudu některých stran, které v minulosti také dlouho vedly průzkumy a nakonec byly rády, že se těsně do parlamentu dostaly.
Anebo si dnes ještě někdo vzpomene na ambiciózní politické projekty, jako byly Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky či Sieť mladého konzervativce Radoslava Procházky? Už jsou to čtyři roky, resp. sedm let, co se ucházely o přízeň voličů. Vypadá to ale jako dávná minulost.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
