Kamila Pešeková: Ficův Smer nedokáže najít svého kandidáta na prezidenta

18. říjen 2018

Nejsilnější slovenská parlamentní strana Smer nemá ani pět měsíců před prezidentskou volbou svého vlastního kandidáta.

Svědčí to o tom, že žádného vhodného uchazeče nemůže najít, anebo snad o tom, že snad nepovažuje úřad prezidenta za dostatečně důležitý? Ani jedno není vyloučené.

Miroslav Lajčák: Češi a Slováci si často neuvědomují, jak moc si jsou blízcí

Ministr zahraničních věcí Slovenska Miroslav Lajčák

Jak silně je česká zahraniční politika propojená se Slovenskou? Není jejich předpokládaná blízkost jen pouhý mýtus? A do jaké míry dělí obě země vztah k Evropské unii?

Prozatím se ve stranických strukturách Smeru uvažovalo o dvou jménech: Jedním z nich byl Miroslav Lajčák, zkušený diplomat a dlouholetý ministr zahraničních věcí. Byl by ideálním reprezentantem navenek.

Během loňského roku předsedal Valnému shromáždění OSN. Je sice loajální vůči šéfovi strany Robertu Ficovi, ale držel se stranou různých mocenských skupin, které působí v nejsilnější vládní straně. Nejsou o něm známé žádné skandály, do kterých by byl namočen. Jenomže Lajčák opakovaně svoji kandidaturu odmítl.

Druhým možným prezidentským kandidátem je dlouholetý místopředseda evropské komise Maroš Šefčovič. I ten se ale nakonec vzepřel. Kromě toho nedávno oznámil záměr stát se lídrem evropských sociálních demokratů pro příští volby do Evropského parlamentu. Ty proběhnou v květnu 2019.

Klíčové hřiště vláda a parlament

Další reální kandidáti na obzoru nejsou. Diplomat Ján Kubiš sice oznámil, že by kandidoval pouze jako občanský kandidát, tedy ten, který nasbírá aspoň 15 tisíc podpisů občanů. Ale už teď by na to moc času neměl, jestliže má samotná volba prezidenta proběhnout v březnu 2019.

Kamila Pešeková: I když Fico rezignoval, na konec v politice nepomýšlí

Robert Fico odstoupil z úřadu slovenského premiéra

Když byl v roce 1992 ani ne 30letý právník Robert Fico zvolen poslancem Národní rady SR, těžko mohl tehdy kdokoli tušit, jak výrazně ovlivní život na Slovensku.

Předseda strany Robert Fico už jedno prezidentské klání prohrál. Proto není divu, že ani on sám se do volby nehrne. Existuje totiž velmi reálná možnost, že po všech problémech a skandálech strany by to mohlo být ještě větší fiasko než v roce 2014.

Navíc jeho nedávná emocionální vystoupení v médiích nejsou pro stranu žádnou dobrou vizitkou a ani pozvánkou pro voliče. Fico a jeho strana působí dojmem, že jim dochází dech a lidé, kteří by byli schopni oslovit i příznivce mimo tradiční rybník Smeru, ve straně patrně nejsou.

Petr Šabata: Proč premiér Fico vyzrál na prezidenta Kisku a proč není všem dnům konec

Robert Fico a Peter Pellegrini

Slovensko má další vládu Roberta Fica, i když jejím předsedou už není Robert Fico. Ministerstvo vnitra dál řídí Robert Kaliňák, ačkoliv už v pondělí na funkci ministra rezignoval.

Proto se nabízí úvaha, zda nejsilnější vládní strana vůbec považuje úřad hlavy státu za natolik důležitý, aby usilovala o jeho získání. Pravdou je, že hlavní roli ve slovenské politice hrají tradičně premiéři, kteří sestavují parlamentní většiny a mají reálnou moc nejen na prosazování volebních slibů, ale na dosazování svých lidí do důležitých veřejných funkcí. Prezident, i když je přímo volený, může tomuto dění více-méně přihlížet, občas něco moudrého říct a nanejvýš zemi reprezentovat v zahraničí.

Potvrzením toho, že ve skutečnosti klíčovým hřištěm je vláda a parlament, je nepřímo i současný prezident Andrej Kiska. Spekuluje se totiž, že až příští rok odejde z úřadu, pustí se právě do stranické a parlamentní politiky. Buď přímo založí novou politickou stranu anebo ji svou autoritou zaštítí.

Kamila Pešeková

Před poslední prezidentskou kampaní také trvalo dlouho, než Smer nominoval svého prezidentského kandidáta. Nakonec tak strana udělala těsně před vypršením potřebné lhůty, když nominovala tehdejšího premiéra Roberta Fica. Bez ohledu na to, kdo se nakonec slovenským prezidentem stane, navázat na toho dosavadního, Andreje Kisku, nebude vůbec jednoduché.

Spustit audio