Kamila Pešeková: Bude i příští slovenský prezident slavit 17. listopad v Praze?
I když je Československo už více než 30 let rozděleno, výročí 17. listopadu je jedním z okamžiků, kdy se aspoň na chvíli obě části bývalé federace zase spojí. Dokladem toho je už řadu let i pravidelná návštěva slovenské prezidentky Zuzany Čaputové v Praze, aby v předvečer 17. listopadu a začátku boje za svobodu v tehdejším komunistickém Československu uctila památku tehdejších událostí.
Čaputová přijela i letos, a to naposledy ve funkci prezidentky. Už dříve totiž oznámila, že se nebude ucházet o další mandát, na jaře svůj úřad po pěti letech opustí.
Čtěte také
V Praze se setkala s prezidentem Petrem Pavlem, se studenty i slovenskými krajany, k památníku sametové revoluce na Národní třídě přinesla květiny. Atmosféra, jakou v tento svátek každoročně v Praze vyvolá, je mimořádná.
Slováci, kteří znají prostředí v obou zemích, často mluví o tom, že u nich doma se tento svátek neslaví zdaleka tak intenzivně, jak to mohou zažít v Praze. Jednak na Slovensku trvalo o dost déle, než byl 17. listopad stanovený jako státní svátek. Zároveň je i sociologicky prokázané, že pád komunismu vnímali občané na Slovensku jinak než v Česku. Pro Slováky to totiž bylo spojeno daleko víc se ztrátou domnělých sociálních jistot.
Vést dialog
I během nedávné volební kampaně to mimochodem bylo téma. Někteří politici vítězné strany Smer tvrdili, že „za Husáka bylo dobře“, a nikdo jim to příliš nerozporoval. Co na tom, že právě tohle období bylo poznamenáno nejtvrdší normalizací.
Čtěte také
Za zmínku stojí i širší souvislosti, za jakých přijela slovenská prezidentka do Prahy. Stalo se tak krátce poté, co převzala vládu nová politická garnitura Smeru, která začala systematicky a razantně vyměňovat lidi ve státní správě. Zároveň se zejména nový ministr vnitra pustil do sporu s justicí a premiér země vyhlásil bojkot klíčových sdělovacích prostředků, a to jenom proto, že jsou vůči němu dlouhodobě kritická.
I proto Čaputová v Praze uvedla, že Slovensko trpí neduhy mladé demokracie. Přesto nebo možná právě proto je podle ní důležité, aby mezi různými skupinami ve společnosti, i těmi, které si jinak vůbec nerozumí, probíhal dialog, aby se před sebou vzájemně neuzavíraly. Směrem k 17. listopadu slovenská prezidentka také připomněla, že jednou nabytá demokracie nemusí být definitivní a samozřejmá.
Totéž platí i pro vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou, které bývají považovány dlouhodobě za nadstandardní. Kromě běžných lidí, kteří je utvářejí na nejnižší úrovni, je to také vždy o osobnostech v čele vlád a států. Prezidentka Čaputová to svou častou přítomností v Česku v posledních letech potvrzovala. Přitom se setkávala a vedla dialog s prezidentem Milošem Zemanem, který nejenom generačně, ale zejména názorově byl úplně někde jinde než ona.
Kdo Čaputovou za necelý půlrok nahradí, není zatím jasné. Bylo by však pozitivní, aby v tradici prezidentských návštěv Prahy spojených se 17. listopadem pokračoval.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
