Spící město v České Kanadě. Dan Svátek asi vytušil, že jsem se její krajinou inspiroval, říká autor předlohy

Procházím po Zátkově nábřeží v Českých Budějovicích. Jezdí tady auta a cyklisté a pomalu přicházím do ulice Dr. Stejskala, kde se před Jihočeským divadlem, u Zlatého mostu, odehrává jedna z úvodních scén filmu Spící město režiséra Dana Svátka.

Čtěte také

V prázdných ulicích Českých Budějovic i krajině zničené kůrovcem vznikal film Spící město

Z ulice Dr. Stejskala ještě zabočím do Široké ulice, popojdu pár kroků poblíž kavárny Široko, a právě někde tady, v domě číslo 22, bydlí rodina se čtyřmi dětmi. A rodiče náhle usnou a nejsou k probuzení. „Je to tak vlastně, rodiče usnou – ti, kteří někdy měli děti, tak usnou – ti co neměli, tak jsou vzhůru,“ potvrzuje Dan Svátek.

Že nespí všichni dospělí se vyjevuje až v průběhu filmu. „Ten svět se stává pro ty děti nebezpečným, protože někteří ti dospělí, kteří nespí, se holt snaží využít situaci, znužít ji k různým nekalým věcem, včetně třeba obchodu s dětmi. O tom je ta modelová situace,“ prozrazuje režisér.

Protnutí představ

Nenatáčel jen v Českých Budějovicích, ale také v České Kanadě. Inspiroval se její přírodou a také městy Slavonice nebo Jindřichův Hradec. „Tu Českou Kanadu znám opravdu dobře, protože mi ji ukázal dědeček před, řekněme, čtyřiceti lety. Pak bylo jednodušší najít lokace pro film,“ dodává.

Čtěte také

V ulicích Budějovic i přírodě České Kanady vzniká film Spící město režiséra Daniela Svátka

Námětem filmu Spící město byla stejnojmenná knížka spisovatele Martina Vopěnky. „Psal jsem v nepojmenované krajině a nepojmenovaných městech, ale měl jsem v té době chalupu tady v Kunžaku. Takže logicky, když jsem potřeboval přírodu, proč bych dával nějakou, kterou neznám, když kolem sebe jsem měl takovou, kterou znám, což byla Česká Kanada. Dan to tam nějak asi vytušil, protože jsme si řekli až dodatečně, že jsem to psal pro Českou Kanadu a on si ji také představoval,“ vysvětluje.

Teď už jsme v hlubokých lesích České Kanady a díváme se na zříceninu hradu Landštejn. Právě ve sklepení tohoto hradu únosci věznili malé děti. Jednoho z unesených kluků hrál Kryštof Svátek, který se v jednu chvíli opravdu bál. „Když jsou tam ty kamery, tak je všechno vidět. Ale i tak je hrozně nepříjemnej pocit, že si takhle povídáš a najednou uslyšíš ticho. Strašně, strašně nepříjemný,“ líčí.

Jestli se rodiče dětí nakonec probudí, to už musíte ve filmu Spící město zjistit sami.