Kamenné „sekáče“ nejen kvůli Vintedu vydělávají méně, náklady se jim ale zvyšují, popisuje Šponerová

19. říjen 2026

Zatímco dřív dávali lidé zachovalé kousky oblečení a bot zdarma na dobročinné účely, dnes se je často snaží prodat na platformách typu Vinted. Jeho tržby za loňský rok dosáhly celkové výše přes jednu miliardu euro, což je podle společnosti o 38 procent více než v předchozím roce. „Trh s oblečením z druhé ruky se mění, do second handů se dostávají levnější, méně kvalitní věci,“ říká pro Český rozhlas Plus Adéla Šponerová, autorka knihy On fashion: O (bez)významnosti módy.

Je podle vás znát i v českých obchodech to, o čem píše britský Guardian, tedy že z kamenných second handů mizí kvalitnější, cenné kousky, protože je lidé raději zpeněží na Vintedu?

Je třeba říct, že nemáme taková data, jako mají v Británii, nemáme o tom úplný přehled. Ale třeba agentura STEM dělá velký výzkum trhu a zjistila, že kamenné second handy jsou v Česku pořád ještě o něco populárnější než online platformy.

Čtěte také

Ty jsou ale v tuzemsku populární hlavně mezi mladými lidmi. Zůstává tady takové stigma u starších generací o second handech, že to je nehygienické.

Možná je příběh Česka trošku jiný, ale troufnu si tvrdit i z mého empirického poznání, když chodím do second handů, že se trh oblečení z druhé ruky mění a do second-handů se dostávají skutečně levnější, méně kvalitní věci.

Oblečení z ultra fast fashion značek je hodně levné a méně kvalitní, jeho životní cyklus je logicky rychlejší a zkrátka zavaluje i tuzemské second handy.

Čtěte také

Jsou nižší tržby z méně kvalitních kousků hlavním problémem, se kterým se dobročinné obchody musejí kvůli oblibě online tržišť potýkat?

Určitě je to jedním z problémů. The Guardian píše o tom, že se na to kupí celý řetězec problémů – samozřejmě jsou to nižší výdělky, ale už jen na tu záplavu nekvalitních věcí je potřeba nějaká lidská energie. Musíte zaplatit lidi, aby se prohrabali haldama oblečení.

A když to vytřídíte a vyberete, co je možné dát třeba do charitních obchodů, tak se potom ještě musíte popasovat s odpadem, který zbyde. Problémy se tak kupí – nejenom že second handy méně vydělávají, ale ještě platí extra peníze za lidskou práci i za následné zlikvidování odpadu.

Charita a downcycling

Jak moc je nákup a prodej použitého zboží online právě třeba na Vintedu ekologický? Podporuje recyklaci módy, nebo naopak zvyšuje uhlíkovou stopu lidé, kteří takhle obchodují?

Je potřeba zmínit, že tímto nakupováním produkujeme například obalový materiál.

Obecně můžeme říct, že používat to, co už máme, je určitě lepší, než vytvářet nové oblečení. Na to potřebujete pracovní zdroje, nejrůznější materiál...

Čtěte také

Uhlíková stopa je samozřejmě menší, pokud užíváte to, co bylo vyrobené. Ale řekla bych, že i u „sekáčů“ je třeba přemýšlet nad konzumem a nad tím, že se ani tímto nevyřeší. Můžeme se asi dívat i na problematiku shopaholismus, protože když je toho zkrátka hodně, tak se úplně nemění naše nákupčí chování.

Kolikrát vidím přetékající kontejnery na textil. Kam míří oblečení, které dáváme tam? To jde vyloženě na charitu, nebo už se to také musí třídit? Někdy je to vyloženě odpad a ani na charitu to nejde použít.

Určitě ne všechno jde na charitu. Asi záleží, jak který kontejner, nicméně velká část textilu, která se dostane do kontejnerů, se dekonstruuje třeba na ubrousky nebo hadříky.

Zkrátka se – jak se říká – downncykluje, tedy nevytváří větší hodnotu. Snižujeme tak hodnotu oděvu, dá se z toho vytvářet různý další materiál.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.