Kámen může být investice, ale musí hlavně dělat člověku radost, tvrdí gemolog

13. březen 2018
03756932.jpeg

Drahé kameny jsou od nepaměti nejen chloubou žen, výrazem umu šperkařů, ale i zdrojem mnoha peněz a příčinou prolité krve. Více o nich v Magazínu Leonardo prozradil mineralog, gemolog a odborník na drahokamy Jaroslav Hyršl.

„Pokud má být drahý kámen použitelný do šperku, musí kombinovat několik faktorů: nejen krásu, ale i vhodné vlastnosti k zasazení, nesmí být příliš měkký nebo štěpný,“ uvedl expert.

Ten také připomněl, že už se nepoužívá označení polodrahokam.. „Dnes rozlišujeme drahé kameny a ornamentální kameny. Kvalitní dřívější polodrahokam může být nesrovnatelně vzácnější a dražší než nekvalitní drahokam. Všechno je to o kvalitě.“

Hodnotu kamene tvoří nejen kvalita jeho samotného, ale i jeho zpracování. „Zvláště jsou-li úhly výbrusu dodrženy tak, aby vracely světlo, tedy aby měly svítivost neboli brilanci. Dobře vybroušený kámen je nádherný, vrací světlo, objevují se v něm odlesky barevného spektra, zatímco špatně vybroušený kámen je prostě jen kus skla.“


„Ve své praxi soudního znalce se mi stává běžně, že lidé přinesou prsten s třímilimetrovým diamantem, čekají cenu ve stovkách tisíc, ale jsou v šoku, když jim cenu určím na pár tisíc korun. Ale naopak kvalitní pěkný český granát nebo velký ametyst může stát desítky tisíc korun.“

I přes možnosti vyrobit velké umělé diamanty budou mít přírodní kameny vždy větší cenu, soudí Hyršl. „Diamanty se začaly syntetizovat v 50. letech minulého století, a dnes není problém udělat špičkovou kvalitu diamantu už přes 10 karátů. Pořád ale bude většina lidí, která raději dá peníze za přírodní kámen.“

Také nalezišť drahých kamenů už není tolik. „Sice se objevují stále nové, ale ty hlavní lokality už jsou vyčerpané. I přesto se dá říct, že zatím je drahokamů na světě dost, sice chybí ty nejkvalitnější, ale to bylo vždy.“

Úloha, jakou kameny historicky hrály ve šperkařství, se mění. „V případě našich korunovačních klenotů Karel IV. považoval za zásadní religiozní význam kamenů. Safír znamenal nebe, pro muslimy je zelená posvátná barva, červená pro křesťany zase byla barvou Kristovy krve. Dnes hodnotíme jen krásu, velikost, brus a lesk kamenů, ale nevidíme tyto významy.“

Barvu kamenů ovlivňují různé poruchy v mřížce nebo přítomnost některých látek. „Například modrou barvu dělá nepatrná přítomnost bóru, žlutou dělá přítomnost dusíku, růžovou a červenou barvu dělají plastické deformace mřížky. Víme o tom dnes více, ale pořád je spousta otázek.“


„U moderních kamenů se předpokládá, že budou dobře vybroušené. Když ale kupujete surovinu, je to sázka do loterie. Při broušení se může projevit skrytá vada, takže dokud kámen není hotov, nemáte 100% jistotu, co z něj bude.“

„Problémem dnešní gemologie je to, že spousta barev lze napodobit uměle. Dokážeme to dobře poznat, ale mohou vzniknout omyly, takže pak se prodávají chvíli takové kameny jako přírodní. To se stalo nedávno u rubínů a safírů. Trvalo krátce, než lidé zjistili, že jde o kámen upravený, a cena klesla dramaticky.“

Kámen může být sice výhodnou investicí, ale měl by se prý především líbit. „Pokud někdo do kamene chce investovat, tak může, ale na prvním místě by měl kámen člověku dělat radost. Když to někdo bere jen jako finanční investici, tak to pro mně není investiční.“

„Kámen má vždy jednu velkou výhodu: Strčíte ho do kapsy, odjedete na druhý konec světa, a tam ho můžete prodat. To s obrazem nebo nemovitostí opravdu nejde,“ potvrdil specifika drahých kamenů Jaroslav Hyršl.

Spustit audio
autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • drahokam
  • gemologie