Kalvoda: Od voleb je to jízda, s pravidly se jedná bezohledně. Cestu k tomu ale umetly ODS a ČSSD
Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.
Průzkumy opakovaně ukazují, že důvěra lidí v politiku, politiky, politické strany, Parlament, ale i tradiční média upadá. Podle Kalvody je to tím, jak politika zachází s pravidly a jak si důvěru „zaslouží, nebo nezaslouží.“
Čtěte také
„V tom smyslu je ta statistika docela skličující. Na druhé straně je povzbuzující, že právě ty mocenské instituce státu, které se vůči pravidlům chovají nejvíce bezohledně, mají nejnižší důvěru. To dává jakousi naději,“ míní.
Podle něj to vypovídá něco o stavu demokracie v Česku.
„Když opominu mezinárodní kontext globální politické změny – že kolébka a stoletý garant liberální demokracie, Spojené státy, jsou na tom snad ještě hůře než my – pak to, co se děje od posledních voleb, bere dech. To je jízda, kdy se s pravidly, která mají garantovat demokracii, zachází tak bezohledně, že se dá už skoro vysledovat, že to už skoro končí. Ale jak to skončí, to nikdo neví,“ obává se někdejší politik a upřesňuje:
Čtěte také
„Rozhodně končí to, co bylo samozřejmé v listopadu 1989. Tehdy do přijetí Ústavy, tedy společenské smlouvy, zbývaly ještě víc než dva roky. A přesto už bylo samozřejmé, že chceme liberální demokracii, politickou pluralitu, fair play v politice a malou hroší kůži politiků. Protože chceme, aby s mocí přišla také odpovědnost.“
Kalvoda vyjmenovává požadavky té doby. „Tehdy bylo jasné, že chceme svobodná a garantovaná veřejnoprávní média i respekt k soudní moci, protože to je jediná nepolitická moc z těch, které Ústava rozdává.“
Tohle všechno je podle něj nyní zpochybňováno.
Kdo nese vinu?
Viníků je podle Kalvody více. „Myslím, že cestu jim umetly takzvané standardní, velké demokratické strany. Nejprve se zprofanovala sociální demokracie tak, že zanikla papalášskou neúctou k pravidlům a vůbec k estetice moci. ODS to má před sebou, protože se úplně vyčerpala,“ usuzuje.
Čtěte také
I proto dnes panuje zklámání z politiky. „Dosavadní dekády politiky, které se označovalo tu za levicové, tu za pravicové, ukázaly, že se jedná o politické klany, které sice říkají hezké věci, ale odmítají to, co je nejpodstatnější na politice, to je zpětná vazba a odpovědnost. A ti, kteří měli šanci hodnoty, o kterých jsem mluvil, zachovat a prosadit, si s nimi hráli jen o něco méně odvážně než Andrej Babiš (ANO) a jeho přátelé.“
To podle něj vytvořilo deficit pocitu spravedlnosti: „Pokud máme pocit, že ti mocní a kontakty jsou důležitější než princip lidských práv, pak může přijít kterýkoliv velký metař, všechno to zamést. A tam jsme teď.“
Odkud čerpá naději? Máme nakročeno k autoritářskému řízení státu, kde lidé rezignovali na fungování společnosti? Je současný politický systém dostatečně odolný vůči snahám o změnu systému? A je v Ústavě nějaká „pojistka“ pro všechny případy? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


