Kafka je Američanům mnohem vzdálenější, říká literární vědkyně Tuckerová
Veronika Tuckerová je literární vědkyně, germanistka, slavistka a učí na Harvardu ve Spojených státech. Tématem jejího výzkumu bylo svého času i dílo Franze Kafky. „Američané Kafku vnímají mnohem míň než lidé tady, ve středoevropském kontextu. Je jim mnohem vzdálenější,“ přiznává vědkyně, která žije ve Spojených státech už od roku 1998.
„A protože jsem hledala téma své dizertace, a to už v úplně jiném prostředí, které mě až překvapilo tím, jak odlišné je od Česka i Evropy. Je to něco, co si člověk v dnešním globálním světě ani neuvědomuje.“
„Tehdy jsem ale byla až v jakémsi přistěhovaleckém šoku, kdy jsem se cítila velmi vzdálená pražskému prostředí,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Studovala tedy Kafku, a kdyby měla doporučit, s jakým jeho dílem by čtenář měl začínat, jsou to jeho deníky. „Samozřejmě v nich hledáme nejrůznější detaily o jeho souvislosti, dozvíte se, s kým se stýkal, co četl, koho viděl. Zároveň je tam vidět i to, jak se vyvíjel jako prozaik i spisovatel – proto se deníky dají číst i jako literární dílo.“
Čtěte také
„V jistém okamžiku je ale potřeba být trošku pozornější a říkat si, nakolik Kafka zaznamenával a nakolik si zkoušel různé způsoby psaní, což je vidět v dalších a pozdějších fázích jeho tvorby,“ uvažuje literární vědkyně.
Jak vzpomíná na práci v samizdatu a studijní začátky na Filozofické fakultě UK v roce 1989? Najde si čas na práci na popularizaci vědy? A proč se ráda vrací k deníkům Franze Kafky přeloženým do angličtiny? Odpovědi nabízí Hovory Lenky Buriánkové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
