Kafka je Američanům mnohem vzdálenější, říká literární vědkyně Tuckerová
Veronika Tuckerová je literární vědkyně, germanistka, slavistka a učí na Harvardu ve Spojených státech. Tématem jejího výzkumu bylo svého času i dílo Franze Kafky. „Američané Kafku vnímají mnohem míň než lidé tady, ve středoevropském kontextu. Je jim mnohem vzdálenější,“ přiznává vědkyně, která žije ve Spojených státech už od roku 1998.
„A protože jsem hledala téma své dizertace, a to už v úplně jiném prostředí, které mě až překvapilo tím, jak odlišné je od Česka i Evropy. Je to něco, co si člověk v dnešním globálním světě ani neuvědomuje.“
„Tehdy jsem ale byla až v jakémsi přistěhovaleckém šoku, kdy jsem se cítila velmi vzdálená pražskému prostředí,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Studovala tedy Kafku, a kdyby měla doporučit, s jakým jeho dílem by čtenář měl začínat, jsou to jeho deníky. „Samozřejmě v nich hledáme nejrůznější detaily o jeho souvislosti, dozvíte se, s kým se stýkal, co četl, koho viděl. Zároveň je tam vidět i to, jak se vyvíjel jako prozaik i spisovatel – proto se deníky dají číst i jako literární dílo.“
Čtěte také
„V jistém okamžiku je ale potřeba být trošku pozornější a říkat si, nakolik Kafka zaznamenával a nakolik si zkoušel různé způsoby psaní, což je vidět v dalších a pozdějších fázích jeho tvorby,“ uvažuje literární vědkyně.
Jak vzpomíná na práci v samizdatu a studijní začátky na Filozofické fakultě UK v roce 1989? Najde si čas na práci na popularizaci vědy? A proč se ráda vrací k deníkům Franze Kafky přeloženým do angličtiny? Odpovědi nabízí Hovory Lenky Buriánkové.
Související
-
Jiný Franz Kafka: Pracant, právník, sportovec a milovník zdravého životního stylu
Je to sto let od smrti Franze Kafky. Proměna, Zámek, Proces – jako spisovatele ho znají po celém světě. Obraz Franze Kafky jako člověka je plný potemnělých odstínů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
