Kácení v polském Bělověžském pralese pokračuje. Vědci i aktivisté protestují

Otisky pásů strojů vyryté do země, hromady pokácených kmenů a cedule zakazující vstup kvůli těžbě dřeva. Tak vypadá velká část Bělověžského pralesa na západě Polska. V lesích zařazených na seznam Světového dědictví UNESCO se kácí smrky kvůli kůrovci. Soudní dvůr Evropské unie přitom těžbu dočasně zakázal a varuje před ní i UNESCO. Protestovat proti kácení se do Bělověžského pralesa sjíždějí lidé z celého Polska.

V improvizované základně aktivistů se zhruba desítka dobrovolníků vydává na patrolu po pralese dokumentovat, jak postoupila těžba, někdo jede na kole, bývalý učitel Tomek Zdrojewski vyráží autem.

Tomek říká, že je vidět, že tady kácel harvestor podle stop v zemi a podle rýh, které jsou na stromech zbavených kůry. „Tady je vidět, že ministerstvo dělá něco jiného, než říká. Jsou tady smrky skutečně napadené kůrovcem, ale jen tady leží, místo toho, aby je vyvezli z lesa,“ vysvětluje.

Polské Státní lesy ale tvrdí, že nekácejí pro zisk, ale protože tak jim to ukládá zákon. S kácením ale nesouhlasí vědci. Čtyři významné polské univerzity se společně postavili proti kácení.

„Cena pralesa mimo národní park je v tom, že i tam jsou velké části lesa, které nezasadil člověk,“ vysvětluje Bogdan Jaroszewicz, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži, který tamní prales studuje už čtvrt století.

Kácení navíc podle něj stejně nemá šanci kůrovce zastavit. Polské ministerstvo životního prostředí ale trvá na tom, že bez kácení je prales v ohrožení. A hodlá v něm pokračovat, i když Polsku hrozí pokuty od Evropské unie a zastavení kácení žádá také UNESCO, na jeho sezamu světového dědictví je i území, v němž těží harvestory.

autor: vid
Spustit audio