K Východu, nebo na Západ? O tom nemělo Československo po válce jasno, vyřešil to až komunistický puč

Po skončení druhé světové války vyvstala v tehdejším Československu otázka našeho další směřování: Patříme k Západu a budeme se tedy ubírat demokratickou cestou? Anebo k patříme Východu, což znamenalo budoucnost lidově demokratickou, jak se tehdy říkalo prvnímu stadiu cesty ke komunismu?

Čtěte také

Pokus o nový krok ve starých stopách se poválečnému Československu nezdařil

Třetí republika, jak je poválečné Československo let 1945 až 1948 nazýváno, představovala ve vznikajícím Sovětském bloku jakýsi skanzen relativní demokracie. Masarykovské tradice první republiky, personální kontinuita reprezentovaná prezidentem Edvardem Benešem, obnova alespoň některých mechanismů pluralitní politiky a právního státu, to vše skýtalo jisté naděje, že budoucnost země není ještě zcela ztracena.

Veřejný prostor se tehdy formoval velmi složitým způsobem – existovala zcela i částečně tabuizovaná témata, výrazná omezení ve vydavatelské činnosti, řada kvalitních novinářů a publicistů měla problémy nejrůznějšího rázu. To vše se navíc v období necelých tří let velmi turbulentně proměňovalo.

Přitom existovala klíčová vystoupení komunistických ideologů Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého (v pořadu zazní alespoň důležité pasáže z nich), kteří již na konci května 1945 veřejně deklarovali, jak by mělo vypadat řešení dilematu Západ/Východ i – dávno před Postupimskou dohodou – vyřešení sudetoněmecké otázky.

Čtěte také

Paranoia poválečného československého režimu aneb Nacisté, kteří v zahraničí pracovali pro státní bezpečnost

Vedle toho psali své kritické články, eseje a reportáže Pavel Tigrid, Ferdinand Peroutka, Helena Koželuhová, Michal Mareš, Bohuslav Brouk (také ukázky z jejich tvorby či vzpomínek jsou v pořadu použity) a mnozí další pozoruhodní autoři. Část z nich skončila po vítězství komunistů v exilu, někteří další ve vězení.

Třetí republika zanikla v průběhu komunistického puče v únoru 1948, dilema Západ/Východ tak bylo na několik desetiletí „vyřešeno“ ve prospěch Východu.

V pořadu zazní nahrávky politických vystoupení i exilových vzpomínek pamětníků z rozhlasového archivu, a také ukázky z dobové publicistiky i jazzové tvorby. Hovoří historikové Milan Drápala a Petr Hlaváček. (repríza)