K počátkům pražského technického učení

24. září 2010

Největší a nejstarší vysokou školou technického zaměření je pražské České vysoké učení technické. Jeho počátky sahají do prvních desetiletí 18. století, ale k podstatnému rozvoji školy došlo až poté, co v čele výuky stál František Herget, tedy v období let 1767-1784.

Když jako pětadvacetiletý přebíral po svém předchůdci (na podkladě jeho doporučení, ale také na podkladě náročných zkoušek) výuku, tísnilo se okolo stolu v jeho bytě v domě U tří ořechů v Týnské ulici pouhých šest studentů. Nevíme, proč nebyl hledán učitel starší a zkušenější. Víme však, že plat, který mu byl od počátku vyměřen, byl mnohem vyšší než platy tehdejších univerzitních profesorů a téměř desetkrát převyšoval plat učitele na nižší škole. Musíme ale konstatovat, že to byla volba nebývale šťastná a že si tento plat plně zasloužil. V celých dějinách Českého vysokého učení technického v Praze bychom jen velmi obtížně hledali osobnost, která by se o rozvoj školy více zasloužila.

Když Herget po letech s výukou končil, odcházel z ústavu, který už míval běžně sto, někdy i dvě stě studentů. Zaměstnával výpomocného učitele a dva dílenské mistry, měl k dispozici velké prostory, posluchárnu, strojní halu, vlastnil cenné sbírky ze všech technických i přírodovědných oborů, měl vybudovánu bohatou odbornou knihovnu a shromáždil i početnou a značně cennou kolekci map a plánů.

A to vše Herget nedokázal na podkladě jakési radikální reorganizace, na kterou by někdo poskytl finance, ale svým stálým a úporným tlakem, stálou snahou získat pro technické vyučování vždy více, aniž vlastně někdo zpozoroval, že již dávno překročil hranice, které mu byly původně vykázány. Bylo to nesporně velké umění. Vždyť v jeho době studovalo inženýrské vědy už více studentů než například medicínu! Jak toho dosáhl?

Především tím, že ve výuce opustil dosavadní tradiční zaměření výuky na vojenské účely, projevující se mimořádným důrazem na výstavbu pevností a na teorii dělostřelby. Plně ale rozvinul obory civilního stavitelství a zeměměřičství - tedy obory nejen žádané, ale i výrazně perspektivní. Navíc zavedl přesný studijní řád, oddělil studenty v jednotlivých ročnících a dbal na to, aby studenti po skončené přednášce látku ještě procvičovali, tak jak to bylo běžné na univerzitě.

Hergetova zcela mimořádná činorodost a vysoká odborná kvalifikace byla nepochybně důvodem i k tomu, že on sám byl v roce 1788 jmenován vrchním stavebním ředitelem pro celé Čechy. Žádná význačnější stavební činnost se pak po celých Čechách nemohla konat bez jeho souhlasu a dobrozdání. Osobně vedl i opravu Karlova mostu, který byl poškozený povodní.

Česká vlastenecká společnost však měla k Hergetovi určité výhrady. Například tu, že neměl příliš velký cit pro staré a pro české dějiny významné, historicky cenné stavební památky. Přičítala to především německé Hergetově výchově a dokládala to tím, že Herget dal - a zcela bez jakýchkoliv zábran - zbořit původní Betlémskou kapli. Tedy kapli, v níž kázal mistr Jan Hus. Důvod ale mohl být i zcela jiný. Kaple totiž clonila okna domu, ve kterém jen nepatrně později dostal František Herget jako vrchní stavební ředitel k dispozici desetipokojový byt.

autor: František Morkes
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.