K explozi na Krymu nedošlo důsledkem nesprávného zacházení s municí. Byl to vojenský útok, míní bývalý náčelník generálního štábu Šedivý

Na Ukrajině stále pokračují těžké boje a Rusové posilují své počty vojáků i techniky. Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociálních sítích napsal, že je životně důležité, aby aktivní fáze války skončila před začátkem zimy, jelikož by pak hrozily ruské útoky na tepelnou energetickou infrastrukturu.

Čtěte také

Libor Dvořák: Mohou raketomety HIMARS zásadně změnit poměr sil mezi Ukrajinou a Ruskem?

Kromě toho také Rusy obvinil z využívání Záporožské elektrárny jako štítu. Podle něj se ruští vojáci v oblasti elektrárny ukrývají, protože ví, že je tam Ukrajinci nemohou napadnout.

Kyjev uvádí, že je v areálu elektrárny okolo 500 vojáků s obrněnými auty, zbraněmi a těžkou technikou. Krom toho tam ale stále pracuje tým ukrajinských zaměstnanců, kteří se starají o nejnutnější chod zařízení. Město proto také zažádalo, aby ještě v srpnu do elektrárny přišli experti Mezinárodní agentury pro jadernou energii. Takovému kroku se údajně nebrání ani sama Moskva.

Začátek vyjednávání o elektrárně

Na žádost Ruska se má dnes sejít Bezpečnostní rada OSN, jejímž tématem jednání má být právě situace v Záporožské elektrárně. Toto téma by mohlo být projednáváno i na konferenci ministrů obrany partnerských států Ukrajiny v Kodani. Tam ale bude hlavním bodem jednání pomoc a podpora Kyjeva a bezpečnostní situace v Evropě.

Podle bývalého generálního konzula v Rusku Vladimíra Votápka (Piráti) bude však jednání Bezpečnostní rady OSN bez výsledku. Areál elektrárny byl totiž minulý týden ostřelován a obě země, jak Rusko, tak i Ukrajina, se obviňují navzájem.

„V okamžiku, kdy se diskuse bude schylovat k přijetí usnesení, které by nevyhovovalo Moskvě, tak ho Moskva zavetuje. Jinými slovy, velmi pravděpodobně tam stráví dnešní pracovní den bez jakéhokoliv patrného výsledku,“ míní Votápek.

Nehoda to nebyla

Exploze na Krymu byla oficiální zprávou Ruska usnesena za nehodu, při které došlo k nesprávnému zacházení s leteckou municí. Rusové kolem letiště vytvořili bezpečnostní zónu a začali evakuovat obyvatele.

„Myslím si, že můžeme vyloučit to, že šlo o nehodu, při které, jak říkají Rusové, došlo k výbuchu nesprávným zacházením s municí. Satelitní snímky jasně ukazují, že došlo k několikanásobným úderům jak na budovy, tak na stojáky letadel,“ říká bezpečnostní analytik institutu CEVRO a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Čtěte také

Konflikt na Ukrajině může být první vlaštovka světové války. Západ to ale nechce vidět, říká historik David Svoboda

Otázkou je, jaké rakety mohly být k ostřelování letiště na Krymu použity. Ukrajinci totiž oficiálně podle Šedivého nemají takové prostředky k tomu, aby mohli útočit na více než 200 km vzdálený cíl.

„Teď je debata o tom, zda sami Ukrajinci dosáhli při zlepšování svých vlastních prostředků takového dostřelu nebo mají rakety, ať už od Američanů, nebo Němců, které skutečně dosahují oněch téměř 300 km a myslím si, že dříve nebo později se to dovíme,“ vysvětluje Šedivý.

Rusko slábne a vyjednává

Podle Votápka má Rusko nyní jasný cíl. Snaží se zafixovat současnou situaci, protože si je vědomé své slábnoucí pozice, která je patrná po posledních útocích na Krym. Myslí si, že aby Rusko svůj stávající stav alespoň udrželo, přistupuje k jednání, popřípadě k uzavření dohody o zastavení palby.

„Rusko má takový modus operandi, že vyvolá krizi, přepadne nějakou zemi, poruší mezinárodní práva a potom se začne tvářit, že mu jde o mír a o ukončení lidského utrpení. Tím ale jenom fixuje to, co dobylo. Tímto způsobem ukradlo část území Gruzie, část území Ukrajiny v roce 2014 a zjevně tento způsob chce opakovat i teď. Rusko zjistilo, že nemá sílu, aby porazilo celou Ukrajinu, tak si chce ukousnout alespoň kousek,“ říká Votápek.

Ruští násilníci mají celkem slušnou šanci dát průchod své úchylce na frontě s Ukrajinou.
Vladimír Votápka

Sám bývalý generální konzul se vyjádřil, že by byl velmi nerad, kdyby na takovouto taktiku Ruska kyjevská vláda přistoupila. „Rusko je vyčerpané a jeho armáda se začíná stahovat do obrany a podle všeho ji čeká v nejbližších týdnech porážka. Pokud bychom dovolili Putinovi, aby se zastavila palba, dostal by šanci posílit znovu svoji armádu. V budoucnosti bychom pak museli čelit ještě silnějšímu a agresivnějšímu Rusku,“ vysvětluje.

Čtěte také

Petr Šabata: O výsledku války na Ukrajině rozhodne vytrvalost Západu. Naše vytrvalost

Hlavním problémem Ruska je nyní podle všeho nedostatek vojáků. Stanice CNN napsala, že ruští vězni se nechávají do války verbovat výměnou za příslib svobody a údajně i finanční odměny jejich rodinám.

„Ruské armádě zatím nedochází těžká vojenská technika, ale to, co jim dochází, je pěchota. Teď ze zoufalství sahají do vězení, přičemž je tam verbuje jak oficiální ruská armáda, tak Wagnerova vojenská skupina, což jsou žoldáci, kteří ovšem slouží Kremlu. Ruští násilníci tak mají celkem slušnou šanci dát průchod své úchylce na frontě s Ukrajinou,“ dodává Votápek.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.