K čemu je Senát, lidé často neví. „Vysvětlujte a nezlobte se na ně, že se stydí zeptat,“ radí Petr Pithart

16. září 2020

Od devadesátých let se vrací debata o tom, jaký má horní komora českého parlamentu smysl. Podle sociologů v tom nemá veřejnost jasno ani dnes. „Svou kampaň jsem proto kdysi začal tak, že jsem přátelsky vysvětloval, o co jde. A najednou to lidi začalo zajímat. Musíte jim to vysvětlit a nezlobit se na ně, že to neznají a stydí se zeptat,“ říká v předvolební debatě na Plusu historicky první šéf Senátu Petr Pithart.

Senát funguje od roku 1996. Aktuální průzkum pro Český rozhlas ukazuje, že dnes je horní komora důležitá pro fungování demokracie v očích 53 procent obyvatel. Kladně ji hodnotí především mladí lidé s vyšším vzděláním a voliči pravicové opozice.

Kolik lidí zná svého senátora? Z průzkumu Medianu pro Český rozhlas

Bývalý předseda komory a senátor za Chrudimsko a KDU-ČSL Pithart o smyslu a účelu horní komory parlamentu nepochybuje: „Senát několikrát zasáhl velmi viditelně a srozumitelně do politických poměrů.“

A připomíná zásadní roli Senátu v době opoziční smlouvy, kdy ČSSD a ODS chtěly změnit volební systém ve prospěch velkých stran. „Senát jako pojistka zafungoval, ale nějakou dobu to trvalo,“ vzpomíná.

Šlo o pokus změnit systém poměrného zastoupení ve většinový. „A byl to prezident a Senát, kteří se na Ústavní soud obrátili. Něco z této volební reformy zůstalo a je to krutá nespravedlnost stran volebních obvodů a obtížnosti, s jakou se malé strany dostávají do parlamentu,“ připomíná Pithart a připouští: „Někdy je pojistkou a někdy taky selhává.“

Je to, jako když se se ženou na něčem večer dohodnete, druhý den vám svitne a řeknete si, že je potřeba se na to podívat ještě jednou.
Petr Pithart

„O druhém kole voliči třeba ani neví“

Bývalá senátorka za Zelené a právnička Eliška Wagnerová souhlasí, že se horní komora osvědčila: „Především prokázal, jak moudré je dělit moc mezi dvě parlamentní komory než ji svěřit komoře jedné, která je volena v určitou chvíli. Zatímco ta druhá je volena v jinou dobu a vyjadřuje jiné voličské preference.“

Senát podle ní také moderoval českou politickou kulturu. „Ta není příliš vysoká a on se o to pokusil dvěma ústavními žalobami proti dvěma různým prezidentům. A nic na tom nemění to, že ani jedna nebyla úspěšná,“ tvrdí Wagnerová.

Důležitost Senátu - z průzkumu Medianu pro Český rozhlas

Wagnerová se pozastavuje také nad tím, proč je volební účast do horní komory leckdy nevysoká: „Zamýšleli jsme se nad tím, proč je nízká atraktivita senátních voleb. Tím, že Senát nemá přímý vliv na tvorbu aktuální politiky, tak není tolik atraktivní jako sněmovna. Senát je prostě komora kontrolní a to je už pro lidi poněkud odtažité.“

Problém je podle ní hlavně s druhým kolem senátních voleb. „Tam už přijde méně lidí proto, že o něm nevědí. Před prvním kolem lístek dostanou, před druhým ne. Roli také hraje, že v druhém kole třeba kandidát voličů vypadl, tak už nemají zájem,“ odhaduje Eliška Wagnerová i na základě svých zkušeností s vlastní předvolební kampaně.

Nechovat se jako sněmovna

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) souhlasí, že horní komora je důležitá a že už to prokázala. „Zdůraznil bych jeho stabilizační funkci, protože vykolejit senátní většinu v jedněch volbách nejde,“ říká Polčák.

„Takže nemůžete otočit většinu Senátu, což je podstatné z hlediska ochrany ústavnosti a lidských práv. Senát v tom plní roli kotvy. A já jsem rád, že ji v naší Ústavě máme,“ dodává.

Systematickou prací Senát své místo osvědčil a to se poddá. Jen se potřebujeme ještě víc sžít s tímto ústavním principem a to je na dekády.
Stanislav Polčák

Posílit důvěru v horní komoru parlamentu, to je podle Polčáka záležitost dlouhé a systematické práce. „Je vidět posun, Senát se sžívá s českou kotlinou. Hlavní je nebrat si příklad ze sněmovny. Pokud by se senátoři chovali podobně jako poslanci, tak by se možná víc referovalo o jednání Senátu, ale to není dobrý způsob.“

Svůj podíl na současném obrazu horní komory mají i politické strany. „Když dlouhodobě vyjadřují určité opovržení vůči Senátu, tak tím něco dávají najevo společnosti. A to se promítá i do rozhodovacích procesů,“ konstatuje Polčák.

Důvěra jde velmi pomalu nahoru

„Dvacet let každý měsíce měříme důvěru Senátu. A zatímco vláda prochází obrovskými fluktuacemi a sněmovna s ní, tak Senátu systematicky velmi pomalu stoupá důvěra,“ zdůrazňuje socioložka Paulína Tabery.

A interpretuje data, která sociologové už dlouhou dobu sbírají: „Když ale jdete hlouběji a začnete se ptát, jestli má být pojistkou demokracie a jak má vypadat, tak se ukáže, že dost velké procent respondentů neví.“

Důležitost Senátu - z průzkumu Medianu pro Český rozhlas

Významná část lidí tedy nemá představu, jak taková pojistka demokracie vypadá a jaký má vztah k ostatním institucím, tvrdí Tabery. „Neobjevuje se to jen v souvislosti se Senátem, ale podobné to bylo i v případě rozdělení Československa a otázky, jestli má jít o federaci, konfederaci a podobně.“

„Jde o velmi těžké otázky a velká část lidí přímo řekne, že se k tomu neumí vyjádřit,“ shrnuje socioložka Paulína Tabery.

Proč nezná velká část voličů svého senátora? Měl by Senát být úžeji propojen s kraji? Jak konkrétně přispěla horní komora k ochraně Ústavy a republikové legislativy obecně?

Poslechněte si celý Speciál Plusu.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.