Julie Hrstková: Umělá inteligence zatím jako zkušenější kolega selhává. Firmy tiše redukují svoje plány na náhradu zaměstnanců stroji
Umělá inteligence zničí do pěti let vyšší desítky milionů pracovních míst. Největší dopad má už nyní na absolventy vysokých škol, v případě České republiky pak především na mladé absolventky vysokých škol. Tolik říkají předpovědi i poslední výsledky pracovního trhu. Jak je to ovšem s nahrazováním zaměstnanců inteligentními stroji?
Čtěte také
Zdá se, že umělá inteligence sice vede vítězné tažení, k finálnímu úspěchu má ale přes všechny pokroky daleko. Naposledy to byla automobilka Ford, která oznámila, že nabírá zpátky 350 vyhozených inženýrů poté, co kvůli nasazení umělé inteligence prudce klesla kvalita jejich vozů.
Problém vedení společnosti alespoň oficiálně nevidí v umělé inteligenci, ale v tom, že prý zkušení pracovníci odešli dříve, než stačili předat své znalosti do systémů, které je měly nahradit.
Výsledkem absence lidí, co nasbírali desítky let zkušeností, bylo, že umělá inteligence spíš zesilovala slabiny, než aby odhalovala konstrukční chyby. Zda bude stačit, aby ji znovuzaměstnaní experti doučili, aby se pak mohlo propouštět znovu, už vedení automobilky nespecifikovalo.
Ověření slabin AI
Ford není jediný, kdo si v praxi ověřil slabiny umělé inteligence. Společnosti, které otevřeně hlásily, že nahrazují zaměstnance strojovým učením, protože je výkonnější a v konečném důsledku levnější, tiše berou zpátečku.
Čtěte také
Společnost Gartner, která se prezentuje jako světová autorita na umělou inteligenci, předpovídá, že do roku 2027 polovina firem, které v důsledku zavedení umělé inteligence propustily zaměstnance v oblasti zákaznických služeb, tyto pracovníky znovu přijme na podobné pozice, jen přejmenuje názvy pracovních míst.
Časopis HR Executive uvedl, že 55 procent zaměstnavatelů, kteří provedli propouštění v souvislosti s umělou inteligencí, nyní tohoto rozhodnutí lituje. Zpráva společnosti Forrester z roku 2026 s názvem „Budoucnost práce“ odhaduje, že zhruba polovina propouštění, která se přisuzují umělé inteligenci, se nakonec nerealizuje.
Omezení, která zatím brání zaměstnavatelům nahradit zaměstnance umělou inteligencí, se ovšem netýkají všech. Jak vyplývá ze studií, na níž se podíleli vědci ze Stanfordovy univerzity, platí, že se od zavedení ChatGPT na konci roku 2022 roční růst zaměstnanosti v profesích vystavených umělé inteligenci zvýšil o 1,1 procenta, zatímco u profesí, které neohrožuje nástup strojové inteligence, činil 2 procenta. Což nevypadá nijak tragicky.
Firmy sází na zkušené
Problém je, že umělá inteligence funguje jinak u různých věkových kategorií. U pracovníků ve věku 22 až 25 let klesá zaměstnanost v profesích s vysokou mírou ohrožení umělou inteligencí čtyřprocentním tempem ročně. Naopak v profesích, které nejsou ohroženy nástupem strojů, zaměstnanost mladých roste, a to o dvě procenta.
Pokles počtu zaměstnanců v ohrožených profesích pokračuje, i když mírnějším tempem, až do věku 35 let, potom se trend zvrátí. Zkušení zaměstnanci ve věku kolem čtyřicítky podle všeho ohroženi nejsou – naopak, firmy je nabírají rychlejším tempem než jakoukoliv jinou skupinu.
Umělá inteligence má, a ještě bude mít? na pracovní trh převratný dopad, který se dá přirovnat například k průmyslové revoluci. A je dost pravděpodobné, že ve svém důsledku přinese víc pracovních míst, než kolik jich sebere.
Pokud ovšem už nyní nahrazuje místa absolventům škol, potom je otázkou, z koho se budou rekrutovat za deset či patnáct let oni zkušení pracovníci, kteří budou moci předávat svoje zkušenosti mladším kolegům i „mladým strojům“.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
