Julie Hrstková: Společné foto inflaci nezbrzdí

29. květen 2023

Poprvé po čtvrt století se zdá, že měnová a fiskální politika potáhnou znovu za jeden anticyklický provaz. Prohlášení Evy Zamrazilové, současné viceguvernérky České národní banky a někdejší předsedkyně národní rozpočtové rady z března roku 2020, velmi dobře vystihuje povahu vztahů členů vlády a vedení národní banky.

A je na to dobré nezapomínat ani dnes, kdy se konečně sešel předseda vlády Petr Fiala s guvernérem České národní banky Alešem Michlem.

Čtěte také

V ideálním světě ekonomie existuje dokonalý mix hospodářské politiky, kdy ta vládní, rozpočtová, vytváří přebytky v dobách hojnosti a podporuje ekonomiku vyššími výdaji v časech krize.

Měnová politika se soustředí na inflaci, na bezpečné fungování finančního systému a měla by podporovat politiku vlády, pokud vede k udržitelnému růstu ekonomiky. To samé ukládá centrální bance zákon o ČNB. Pokud jsou obě politiky v souladu, hospodářství kvete, krizemi prochází hladce a inflace je plně pod kontrolou.

Ideální svět ale neexistuje. Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku spíš odpovídá pořekadlu, jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály, protože každá strana musí dokázat, že to umí lépe.

Společný cíl

Čtěte také

Výsledky jsou tristní. Krize jsou hlubší než ve srovnatelných evropských státech a mají tendenci se nečekaně vracet v době, kdy ostatní země vesele rostou. Dlouhodobá populistická politika vlády dovedla rozpočet k hlubokým schodkům, jejichž řešení je v nedohlednu.

Politika centrální banky má vedlejší účinky, které vedly k vytváření bublin, naposledy například na trhu nemovitostí. Přetahovaná s populistickou vládou pak často vede k přísnější měnové politice, která ekonomické krize ještě prohlubuje.

Onen vzácný okamžik symbiózy, o kterém mluvila před třemi lety viceguvernérka Zamrazilová, nastal na počátku pandemie covid-19. Tehdy se zastavil život a vláda i centrální banka se rozhodly společně podpořit ekonomiku. Bankéři přistoupili ke snížení základní úrokové sazby, vláda začala z rozpočtu podporovat firmy, živnostníky i zaměstnance.

Čtěte také

Zpětně viděno toto společné idylické soužití vedlo k rozkvětu inflace a stamiliardovým rozpočtovým schodkům. Tedy k tomu, že ani jedna z výše zmíněných institucí nedělala dobře svoji práci. Vláda byla po celou dobu až příliš rozhazovačná. Centrální banka si sice uvědomila blížící se inflační průšvih, mohla ale zasáhnout razantněji. Dnešní cenový růst je totiž výsledkem minimálně rok starých rozhodnutí.

S důsledky se vypořádáváme dodnes, kdy o rozpočtu rozhoduje jiná vláda s novým premiérem a ministry a kdy se vystřídala i většina členů bankovní rady.

Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin

Premiér Petr Fiala po schůzce s šéfem centrální banky Alešem Michlem prohlásil, že jednání bylo velmi věcné, v dobré atmosféře a že všichni vidí svoje úkoly a společný cíl.

Je určitě lepší, když se premiér sejde s guvernérem, než když se jeden druhého snaží očernit všemi možnými způsoby. Dobrá atmosféra a společné foto ovšem neznamená, že obě instituce fungují tak, jak mají.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Spustit audio