Julie Hrstková: Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny
Bohatí, nemovitosti, cukr, alkohol a cigarety – to všechno má být záchranou státních financí. Platí to nejen pro Česko, kde návrh komplexní reformy s názvem Chytřejší daně nedávno představily PAQ research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a IDEA při CERGE-EI, ale i pro celou řadu dalších evropských zemí. Důvody jsou jasné: Státní rozpočty se nedaří naplnit a stárnutí populace – v kombinaci s vyššími výdaji na obranu – vedou všude k rostoucím deficitům.
Takže co kdo navrhuje? Česku by mnoho desítek miliard mohla přinést vyšší spotřební daň na alkohol, zdanění dědictví, zvýšen DPH na služby využívané především bohatými, rovnější zdanění živnostníků, či vyšší zdanění prodejů investičních nemovitosti.
Čtěte také
Francie, kde minulý týden premiér neustál hlasování o důvěře, jeho nástupce čelí tlaku na zavedení daně pojmenované po ekonomovi Gabrielovi Zucmanovi. Ten navrhuje zavést dvouprocentní daň pro domácnosti, jejichž majetek přesahuje 100 milionů eur. Návrh bude ústředním bodem nadcházejících jednání mezi novým francouzským premiérem a socialisty, o jejichž podporu se nový premiér snaží.
Odhadovaný výnos se podle podporovatelů daně pohybuje kolem 20 miliard euro ročně, podle těch, co ji zpochybňují, daň vynese maximálně pět miliard. Zucmanova daň se do popředí nedostává poprvé – už v polovině června ji odmítl francouzský Senát.
Daň z nemovitostí
Vyšší progresi pro zaměstnance s vysokými příjmy i vyšší sazbu DPH na potraviny s vysokým obsahem cukru a soli, obsahuje rovněž konsolidační balíček, který nedávno představila slovenská vláda.
Čtěte také
Španělsko a Chorvatsko se zaměřily na daně z nemovitostí, především na ty, které jsou určeny pro turisty. Španělsko už nyní daní nepronajaté domy a byty a chystá se výrazně navýšit daně pro zájemce a majitele nemovitostí, kteří nejsou původem ze zemí Evropské unie.
V Norsku, jedné z nejvíc rovnostářských zemí Evropy, se před volbami, které proběhly minulý týden, diskutovalo o změnách v pravidlech pro zdanění cenných komodit, obnovitelných zdrojů energie a také z majetku. Od roku 1892 uplatňuje tato bohatá skandinávská země daň ve výši až 1,1 procenta z majetku a akcií v hodnotě přesahující cca 150 tisíc euro. Vzhledem k tomu, že ve volbách vyhrála levice, nelze očekávat, že by tuto daň Norsko zrušilo.
Čtěte také
Ve Velké Británii někteří poslanci prosazují podobnou daň jako levicová Francie, tedy dvouprocentní zdanění bohatých s majetkem nad 10 milionů liber, vyšší zdanění při prodeji luxusních rezidencí i navýšení daně z vlastnictví těchto nemovitostí. Větší zdanění a změnu výpočtu příjmů z kapitálu chce zavést v roce 2028 Nizozemí.
Podle posledního průzkumu Eurobarometru o daních, 80 procent občanů Evropské unie uvedlo, že by podpořilo zavedení minimální daně pro velké nadnárodní společnosti ve všech zemích, kde působí. Téměř dvě třetiny respondentů by podpořily zavedení daně pro nejbohatší jednotlivce. Nejvyšší podpora byla zaznamenána v Maďarsku, Bulharsku a Chorvatsku, kde přesáhla 70 procent.
Reálně se do zdanění ultrabohatých firem a jednotlivců nikdo nehrne. Dlouho vyjednávanou dohodu o zavedení celosvětové minimální daně pro korporace letos zrušil americký prezident Donald Trump a jeho administrativa.
Pokusy o vyšší zdanění ultrabohatých také nevycházejí, jak se mohl přesvědčit bývalý francouzský prezident Françoise Holland, který prosadil 75procentní sazbu na příjmy nad milion euro.
Přestože měla podle průzkumů tato daň podporu šesti lidí z deseti, ti, kterých se týkala, změnili občanství a daň velmi rychle skončila.
Jednoduchý recept na naplnění rozpočtů neexistuje – a daně přes veškeré proklamace nechce platit nikdo. A sen o zdanění superbohatých nakonec končí vyššími náklady pro všechny.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
