Julie Hrstková: Snížení schodku o deset či dvacet miliard není cestou ke konsolidaci

Čtěte také

Petr Šabata: Státní rozpočet není soubor čísel k věření, jak předvádí vláda Andreje Babiše

A rozhodně nemají škrtat na investicích, ale na provozních výdajích. Zkrátka propustí pár úředníků a ušetří pár miliard. Miliarda k miliardě dá oněch dvacet, které požadují Motoristé.

Zní to samozřejmě jako že vláda „maká“, což je hlavní cíl samoreklamy Babišova kabinetu.

Děsivá čísla

Co se týká samotné ekonomiky, je reálně úplně jedno, jestli bude deficit rozpočtu 389 miliard, 370 miliard nebo třeba 350 miliard. Všechna uvedená čísla jsou totiž naprosto děsivá. Připomeňme, že česká ekonomika roste a podle všech prognóz, včetně té z ministerstva financí, má tento růst pokračovat i v příštím roce.

Čtěte také

Petr Holub: Rozpočet šílenců a populistů?

Dopady stávajícího vývoje, který může těšit ty, se kterými se politici trochu podělí o výdaje rozpočtu, bude mít negativní vliv i na ně. Za prvé úroky, které musí Česká republika platit, jsou rok od roku o pár desítek miliard vyšší.

Sto dvacet miliard, které Česko zaplatí za své dluhy v příštím roce, by mohlo využít jinak. Třeba na podporu bydlení pro mladé. Nebo na dostupnou sociální péči pro staré. Nebo zkrátka na cokoliv jiného.

Konsolidace?

Za druhé, dluh státu je lákadlem pro investory, zejména v současné době rostoucích úrokových sazeb. Jestliže se byty staly investorským hitem a dostupnost bydlení patří k nejtragičtějším v Evropě, jsou státní dluhopisy přístavem pro ty, co se snaží vyhnout riziku.

Čtěte také

Petr Hartman: Rozpočtové sliby chyby Motoristů sobě

Nepřekvapivě jde i o banky, které mají největší výběr. Proč by půjčovaly lidem za pět procent, když to samé a naprosto bez rizika dostanou od vlády? Zdražení úvěrů a hypoték je tak jisté, nikoliv hypotetické.

Za třetí, cirkus kolem snižování schodku naznačuje směr, kudy se ubírají myšlenkové pochody politiků, pokud jde o konsolidaci rozpočtu. Navrhovaná úspora na dávkách pro ukrajinské uprchlíky, kterou chce zachránit státní kasu SPD, je politická propagace, nikoliv krok ke zlepšení financí. 

Nutno dodat, že stejně tak by na tom byl lépe, kdyby daně odváděli všichni, co mají, podniky a firmy by neměly žádné výjimky.

Úspora na papíře

Takže tu máme blíže neurčených dvacet kroků Motoristů, které se postupně z původních 80 miliard úspor transformovaly na 20 miliard. Upřímně, v rozpočtu se tato částka dá najít vždy, aniž by to nějak bolelo. Stačí zmínit hrátky s Evropskými fondy či posunout termín výplaty přes půlnoc nového roku. A je tu úspora na papíře, aniž by k něčemu doopravdy došlo.

Julie Hrstková, ekonomická komentátorka Hospodářských novin|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Nic z toho ale nemá nic společného s konsolidací rozpočtu. Ani se snahou o reálné snižování schodku.

Koaliční jednání budou bezpochyby dlouhá, až nekonečná. Éterem proběhne mnoho silných slov. Budeme svědky divadelního představení o mnoha jednáních s předem jasným koncem. Najde se pár obětních beránků, na které politici ukáží prstem a zdaní je. Rozpočet a deficit bude ale úplně stejně příšerný, jako je nyní.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin