Julie Hrstková: Se slabou korunou se Česko z pozice montovny nikdy nedostane

7. srpen 2023

Centrální banka přestala chránit sílu koruny prostřednictvím intervencí a toto oznámení doprovodila tím, že nezměnila ani výši základní úrokové sazby. Česká měna se tak za týden vůči euru propadla o šedesát haléřů, to je nejslabší od začátku roku. Soudě podle předpovědi centrálních bankéřů i odhadů ekonomů, propad stále není u konce. Česká měna se má výhledově obchodovat spíš u hranice 25 korun za euro než kolem 23 korun za euro.

Čtěte také

Reakce oslabení koruny na sebe nenechaly dlouho čekat. Exportéry oslabení měny potěšilo, prý kvůli posilování koruny už přišli o 95 miliard korun a teď si ztrátu zisků snad konečně vynahradí. Analytici naproti tomu upozornili, že slabá koruna zdraží dovolené a také zboží z dovozu. A to včetně nafty, jejíž cena už teď skokově stoupla kvůli zvýšení daně.

Když ale opustíme tradiční kolorit exportérů milujících slabou korunu a dovozců, co musí zdražit při sebemenším oslabení měny, dostaneme podstatně plastičtější obrázek české ekonomiky, ve kterém koruna, naše pevná kotva, hraje stále menší roli. 

Půjčky v eurech

Podle údajů České bankovní asociace stoupl v polovině roku počet úvěrů denominovaných v eurech ke 48 procentům. Jednoduše řečeno, skoro polovina firem si půjčuje v eurech, protože je to levnější, co se týká úroků. A protože mají většinu příjmů z exportu, tedy v eurech a řadů výdajů také v eurech, protože podstatnou část polotovarů a surovin dováží, potom potřebují koruny především na výplatu zaměstnanců. 

Čtěte také

Samostatnou kapitolu tvoří realitní sektor komerčních nemovitostí, kde se většina transakcí odehrává rovněž v eurech. A to jak nákupy a prodeje, tak i ceny pronájmu.

Stále větší část majitelů firem a společností považuje zavedení eura za dobrý nápad. Kolísání koruny podnikání ohrožuje a zajištění kurzu proti pohybům je velmi drahé a může výrazně srazit zisk společnosti.

Jestliže průmysl i další části ekonomiky už dlouho považují euro za běžnou ba každodenní součást života, politická reprezentace se neustále tváří, že koruna je to nejlepší, co mohlo Česko potkat. Asi nejblíž k euru byl premiér Petr Fiala minulý týden, když vítězoslavně oznámil, že už v příštím roce pravděpodobně budeme plnit klíčové maastrichtské kritérium pro přijetí eura, kterým je deficit veřejných rozpočtů pod třemi procenty HDP. Pořád ale platí, že s eurem vláda spěchat nechce, když počkalo dvě dekády, může klidně počkat dál.

Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin

Česká koruna začíná být skoro stejně výhodná, jako to, že má naše ekonomika specifický trh, kvůli kterému většina spoluobčanů zjistila, že je levnější si nakoupit kdekoliv jinde v zahraničí. A i přes nízkou finanční gramotnost obyvatelstva evidentně nikomu nedělá problém přepočet koruny na euro nebo na polské zloté.

Euro není záchrana před inflací a jeho zavedení ani nikomu nezajistí důchod ani mzdu jako v Německu. Česká koruna ale žádnou výhrou není. Hrátky s jejím permanentním oslabováním, na kterém rozhodně celá ekonomika nevydělá, pak udržují Česko v pozici montovny plné mizerně placených zaměstnanců. 

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.