Julie Hrstková: Rozpoutaly Spojené státy intervencí ve prospěch japonského jenu měnovou válku s eurozónou?
Evropská centrální banka se až se zpožděním dozvěděla, že americké ministerstvo financí při intervencích ve prospěch japonského jenu koncem července nepoužilo dolary, ale eura. Stalo se tak poprvé od konce druhé světové války, kdy se centrální banky mezi sebou dohodly na základní spolupráci: použití jiné měny při intervencích bez vědomí emisní banky je proto právem považováno za bezprecedentní porušení norem spolupráce západních centrálních bank.
Americe se intervencí podařilo posílit japonskou měnu. Jaký dopad ale měla intervence na kurz eura a jaké konsekvence tato politika „utajování“ klíčových informací může mít? Euro po intervenci posílilo vůči dolaru. Rozhořčení Evropské centrální banky (ECB) ale naznačuje, že není v souladu s tím, aby kdokoliv používal „její“ měnu bez konzultací.
Co všechno by se mohlo stát, kdyby se ostatní centrální banky rozhodly k podobným krokům? Na začátek je potřeba uvést, že záleží na množství eur, které by byly použité. Intervence ve výši kolem padesáti miliard (což je zhruba polovina částky, kterou použilo americké ministerstvo financí pro posílení jenu) má jen velmi omezený a mírný dopad na trh.
Čtěte také
Pokud by šlo ovšem o sumu kolem 500 miliard eur, potom by šlo o zásadní zásah a intervence za použití bilionu eur by byla považovaná za systémový útok na Evropskou centrální banku, respektive na ekonomiku eurozóny. To ovšem platí v případě jednorázových intervencí.
Pokud by ale byly opakované a obrovské, například ve výši stovek miliard několikrát po sobě, ECB by – pokud by se nechtěla smířit s velkou změnou kurzu a s tím, že nemá vlastní měnovou politiku pod kontrolou – musela reagovat: a to buď vlastním vstupem na trh a masivními intervencemi, případně změnou úrokových sazeb.
Finanční krize na obzoru?
Zatím šlo o jednorázovou operaci mezi Washingtonem a Japonskem. Současná napjatá situace ve světě, kdy padají dlouholeté dohody, ovšem vzbuzuje obavy do budoucna.
Čtěte také
Bude Amerika jediná, kdo kdy použil cizí měnu euro ve prospěch cizí měny bez oznámení emisní bance eura? Nebo to může brát Evropa jako vyhlášení měnové války? Budou zásahy na trhu bez jakékoliv koordinace mezi centrálními bankami novou normou? A co když k podobnému zásahu sáhne například čínská centrální banka, která má podle odhadů dostatečnou finanční sílu, aby dokázala euro výrazně rozhýbat?
Měnové války byly součástí období hlubokých krizí (ať už šlo o poválečnou krizi ve 30. letech minulého století, nebo její verzi po finanční krizi roku 2008), kdy selhávají mezinárodní dohody. Nyní, zdá se, veškeré dohody padají a současně se nezdá, že by byla na obzoru velká finanční krize, která by měla zasáhnout svět.
Záchrana jenu byla možná jednorázovou operací, která se nebude opakovat, a centrální banky a západní svět se vrátí ke standardní spolupráci a transparentnímu jednání. Což by bylo ideální. Ta druhá varianta je daleko temnější a bohužel s ohledem na současné rozložení světové politiky i podstatně pravděpodobnější.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
