Julie Hrstková: Příspěvek na péči v kotli politického boje

12. únor 2024

Lidé, kteří pečují o své blízké i ti, kteří sami potřebují pomoci, ti všichni si v posledních několika letech musí připadat jako v nějaké časové smyčce. Dostanou slib, že se navýší příspěvek na péči. Ale k ničemu nedojde. Mezitím sledují prudký růst cen i navýšení regulovaných cen za sociální péči. A pak zas čekají, že jim politici valorizují příspěvek a zase nic. 

Stačí se podívat na turbulentní vývoj jen za poslední dva měsíce. V prosinci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhnul dvě varianty valorizace příspěvku.

Čtěte také

V lednu Sněmovna odmítla projednávání novely, která měla příspěvek navýšit a byla z dílny opozičního ANO. Teď to vypadá, že je na stole už opravdu definitivní návrh, jak se příspěvek změní a odkdy. Je opět z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Marian Jurečka chce odměnit domácí pečující, kteří se starají o své těžce postižené blízké od poloviny letošního roku.

Navýšení příspěvku je podstatné a vyžádá si z rozpočtu přes 7,05  miliard korun. Což by prý neměl být problém, protože s navýšením příspěvku souhlasí celá koalice včetně ministerstva financí, které dlouhodobě varovalo resort sociálna, že jakékoliv změny musí být rozpočtově neutrální. Ve schváleném rozpočtu se s valorizací příspěvku na péči nepočítá. 

Body pro politiky

Nejde ale o jediný problém, byť dost podstatný. Otázkou je i ponechání nejnižší podpory ve výši 880 korun. Připomeňme, že ji ze dvou tisíc snížil exministr Jaromír Drábek už v roce 2011.

Čtěte také

Jestliže tehdy ještě mohla tato částka zaplatit například obědy, teď je to tak na pět a půl hodiny placené péče za regulovanou cenu. Tedy v podstatě jde o lehkou pomoc pro skoro zdravého člověka. Ti se ale ani v první skupině nevyskytují. 

V praxi se ale takto v uvozovkách zdravým může stát dokonce i člověk s pokročilou demencí, který potřebuje 24hodinovou pomoc, který ale nemá zjevně fyzické poškození.

Lidé, kteří se starají o blízké s Alzheimerovou chorobou, by o posudcích od lékařů, kteří pacienta nikdy neviděli, ale jsou schopni celou rodinu zničit, mohli psát disertační práce. Na situaci pečujících to ale nemění zhola nic. Bohužel to, že je někdo v první nejlehčí skupině, ještě neznamená, že je skutečně více méně soběstačný. 

Čtěte také

Navýšení všech ostatních tříd příspěvků neznamená, že peníze dostanou všichni, kteří je potřebují. Administrativa kolem příspěvků zůstává obrovská. V lednu sice došlo k reorganizaci správ sociálního zabezpečení, která má zkrátit vyřízení žádosti o příspěvek z původních 140 dnů na polovinu. V praxi ovšem řada lidí čekala na příspěvek klidně víc než rok a někteří se jej ani nedočkali. 

A pak je tu druhá otázka. Jestliže už teď řada lidí pobírá nejnižší možný příspěvek na péči jen proto, že posudkoví lékaři šetří a automaticky řadí všechny žadatele mezi podvodníky, jak to bude vypadat v dalších letech? S ohledem na vývoj demografie platí, že se v dalších deseti až dvaceti letech počet příjemců příspěvku minimálně zdvojnásobí.

Julie Hrstková

Vláda loni snížila mimořádnou valorizaci důchodů právě proto, že na ni neměla peníze. Otázka proto zní, zda se to samé nemůže stát i s příspěvkem na péči. I v roce 2011 došlo ke snížení příspěvku v prvním stupni právě kvůli škrtům v rozpočtu, vláda tehdy ušetřila jedním škrtem jednu a půl miliardy korun. 

Příspěvek na péči je jedna z mála pomocí státu rodinám, které pečují o své blízké. Rodinám, které se potýkají se zoufalým nedostatkem pomocných služeb, nemožností si přivydělat, s totálním vyčerpáním a nakonec často i vyhořením.

Valorizace příspěvku je stále levnější, než navýšení výdajů na ústavní péči. Jen jde o peníze, které jsou až moc vidět a politikům příliš bodů nevynesou.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Spustit audio