Julie Hrstková: Obchodní válka se vrací. Trhy krvácí a EU hledá odpověď

Tento víkend začala nová fáze – zatím doufejme – jen obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou. Americký prezident Donald Trump po neúspěšném vyjednávání o koupi Grónska pohrozil uvalením dodatečných cel osmi evropským ekonomikám, mezi nimiž je kromě Skandinávských zemí také Francie, Británie, Nizozemsko a Německo.

Turbulentní začátek

Cla by se měla zvýšit o deset procent v únoru, případně o 25 v červnu, pokud na Grónsku nebude vlát americká vlajka.

Čtěte také

Karel Barták: EU schválila dohodu se sdružením Mercosur a ukázala tak svou emancipaci a sílu

Nutno dodat, že reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Pokud si někdo myslel, že je bitcoin na politicích nezávislou měnou, víkendový graf ho přesvědčil o opaku. Hodnota měny nezávislé na jakémkoliv státu světa spadla v průběhu několika málo hodin o pět procent a další vývoj je nejistý.

Červenou barvou zářily v pondělí ráno i další trhy. Euro a britská libra oslabily, akciové trhy klesly a zlato a další komodity se opět staly jasným bezpečným přístavem pro znejistělé investory. Zkrátka čtvrtý lednový týden začal velmi turbulentně. A to je jenom začátek.

Co bude dál?

Největší otázkou je, co bude dál? Zatím se zdá, že ačkoliv jsou cla uvalena „jen“ na osm evropských zemí, odpověď Evropy má být jednotná. Otázkou je, zda se kontinent hodlá bránit zavedením recipročních cel v hodnotě 93 miliard eur, která by mohla automaticky vstoupit v platnost 6. února.

Čtěte také

Koten: Trumpova kritika EU je tvrdá i oprávněná. Kolář novou strategii USA vnímá jako příležitost

Další – zatím daleko méně preferovanou – možností je omezení přístupu amerických firem k veřejným zakázkám, investicím, finančním službám či digitálním trhům. Vyjednávání jsou teprve na začátku, na čtvrtek je v Bruselu naplánován mimořádný summit EU a do té doby by mohlo být jasněji, jakou cestou hodlá Evropa jít.

Co se týká obchodní války, dopady jsou jasné. Pro Německo, které je největším evropským exportérem do Spojených států, by zavedení dalších cel znamenalo zásadní dopady na autoprůmysl a oživení, které se v této zemi čeká po loňské stagnaci, by se opět odsunulo.

Propad ekonomiky by postihl i Francii, která navíc neúspěšně bojuje s rostoucím zadlužením. Skandinávie, která je v čele s Dánskem ústředním bodem sporu o Grónsko, čelí přímým obchodním bariérám u všech výrobků, což ohrožuje odvětví závislá na vývozu. Nutno dodat, že hlavním exportním produktem Dánska jsou léky, a to včetně inzulinu či léků na hubnutí.

Jednotný trh?

Vyjednávání se Spojenými státy jsou teprve na začátku. Faktem je, že Evropa je ale stále závislá na USA jak z ekonomického, tak i bezpečnostního hlediska, což potvrdila loňská celní dohoda. Ta sice byla – řečeno slovy analytiků – nejlepší možná, ovšem rozhodně se nedá říct, že by byla výhodná pro Unii.

Julie Hrstková, komentátorka|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Mezinárodní situace zatím donutila jednotlivé země vynakládat daleko větší částky na zbrojení, než se před několika málo lety zdálo být možné. Pokud by nová hrozba ze strany Spojených států vedla k tomu, že Evropa konečně zruší vlastní bariéry a netarifní překážky, které brání vzájemnému obchodu daleko víc než americká cla, měla by Donaldu Trumpovi poděkovat.

Protože skutečný jednotný trh a volný pohyb zboží, kapitálu i lidí, který zatím reálně neexistuje, by Evropě pomohl víc než jakákoliv mezinárodní dohoda.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin