Julie Hrstková: Nová lepší EET? Svět je jinde, jen politici ustrnuli
Říká se, že člověk dvakrát nevstoupí do jedné řeky. Praxe, včetně té politické, dokazuje pravý opak. A tak se některé věci vracejí s pravidelností postav na orloji. V Česku se kromě neustálého prodlužování a zkracování věku odchodu do důchodu podobnou trvalkou stala elektronická evidence tržeb. Tu prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), aby ji zrušila vláda Petra Fialy (ODS). A teď se má s novou vládou Andreje Babiše opět vrátit, a to od roku 2027.
Argumenty pro a proti jsou stále stejné – její příznivci argumentují přílivem miliard do rozpočtu a narovnáním podnikatelského prostředí, odpůrci pak popisují nebohé podnikatele, kteří podle jejich představ zjevně používají výhradně kalkulačku či tlačítkový telefon a připojení na internet považují za vrchol techniky budoucnosti, která je jim zcela neznámá.
Nutno dodat, že na obou stranách panuje značná idealizace – elektronická evidence tržeb není a nikdy nebude záchranou rozpočtu a stejně tak díky její existenci nezmizí šedá ekonomika.
Čtěte také
To samé platí i pro argumenty z druhé strany – podíl mobilních plateb podle různých průzkumů letos překročil podíl hotovosti. Nejen mladí lidé odmítají u sebe nosit peníze, jednoznačně preferují platbu mobilem, QR kódem, zkrátka tím, co mají u sebe permanentně a nemusejí kvůli tomu chodit k bankomatu. Pomáhá i to, že pro platby telefonem člověk nepotřebuje permanentní připojení na internet.
A obchodníci i restauratéři jim vycházejí vstříc. Počet podniků, které akceptují bezhotovostní platby, prudce roste. U části živností začínají být jiné než bezhotovostní platby dokonce unikátem.
Platí, že se situace od roku 2016, kdy se spustila první verze elektronické evidence tržeb, radikálně změnila. Bezhotovostní platby vítězně táhnou světem. Bez hotovosti se dá platit nejen v restauracích a obchodech, ale ve velké většině světa i na tržištích.
A pro Česko to možná překvapivě platí také, protože i tam si prodejci uvědomili, že prodají víc a často i za vyšší ceny. Bezhotovostní platby za služby, ať už jde o zdravotní, právní či řemeslné, už také nejsou žádným unikátem, jak by se z vyjádření politiků mohlo zdát.
Finanční správa ustrnula
Zavedení elektronické evidence v prostředí, kde vládnou bezhotovostní platby, je daleko jednodušší než dříve. Respektive by mělo být. Se správným softwarem finanční správy by vše podstatné mělo fungovat takzvaně na jeden klik, aniž by zatěžovalo prodejce i zákazníky.
Čtěte také
Což se nakonec může stát větší mediální i praktickou překážkou než samotná daňová stránka evidence tržeb. Protože přes veškeré pokroky a zjednodušení portál finanční správy ustrnul.
Udělat daňové přiznání přes telefon a jednoduše jej také z mobilu odeslat, nikoliv z počítače či notebooku, je kvůli nepropojení s datovou schránkou stále operací, která je řádově složitější, než by měla být.
Problém státní správy
Možná překvapivě velká část zákazníků nezkoumá u každé platby, zda obchodník zaplatil nebo nezaplatil daň. Ti chtějí dostat kvalitní službu a do ní řadí i jednoduchou platbu prostředkem, který mají zrovna u sebe. Což je v roce 2025 telefon, ne hotovost.
Daně jsou naopak záležitostí státní správy, která by se měla snažit o to, aby byly její systémy jednoduché a uživatelsky vstřícné. Což je, jak se ukazuje u digitalizace řady agend veřejné správy, často nesplnitelný úkol.
Elektronická evidence tržeb se s největší pravděpodobností vrátí. Na tom, jak bude kvalitně provedená z hlediska legislativy i techniky, záleží nejen její přijetí, ale především výběr daní. A o ten koneckonců jde na prvním místě.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
