Julie Hrstková: Nejlepší penzijní připojištění je vlastní byt

I tento velmi zjednodušený odhad může dotyčného uvést do hlubokých chmur. Podle analýzy investiční platformy Portu člověk s průměrnou mzdou přichází při odchodu do penze v čistých příjmech zhruba o 17 tisíc korun.

Není od věci dodat, že dvě třetiny zaměstnanců mají méně, než je průměrný příjem, a že s nižší mzdou či platem klesá rozdíl mezi příjmem a penzí. Naopak při vyšším příjmu se rozdíly zvyšují.

Každopádně platí, že je průměrný vyplácený důchod výrazně nižší, než kolik by lidé považovali za přiměřené pro zachování své životní úrovně. S tím, jak se prohlubuje deficit veřejných financí a současně výrazně roste podíl seniorů vůči zbytku populace nelze očekávat, že by se situace zlepšila. Spíš naopak.

Co s tím?

Co s tím? Už teď v sociálně přívětivém Česku prvních šest měsíců po přiznání starobního důchodu pracuje 27,5 procenta lidí. Průměr Evropské unie je 13 procent. Věk odchodu do důchodu byl do roku 2024 stanovený na 65 let, důchodová reforma z dílny minulé vlády jej prodloužila na 67 let. Současná vláda Andreje Babiše (ANO) se chce vrátit k penzijnímu věku 65 let – bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na rozpočet, jehož schodky se prohlubují každý rok a stárnutí populace bude tento trend posilovat.

Čtěte také

Průměrný důchod? Až třetina lidí dostává téměř stejně, jako když chodili do práce, tvrdí Bezděk

Důchodový věk ve výši 65 let tak vůbec nezaručí, že následující důchod bude k přežití. Natož důstojnému. A tady už se ocitáme na tenkém ledě.

Pojištění na penzi, státem štědře dotovaný finanční produkt, mělo loni necelé čtyři miliony lidí a jeho obliba pomalu klesá s tím, jak se měnila legislativa, kterou podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) čeká další revoluce.

Současně platí, že lidé začínají spořit pozdě, až kolem 40 let věku, a i když stoupá průměrná měsíční úložka, stále platí, že nejvíc lidé žádají jednorázovou výplatu naspořených prostředků, 219 tisíc především více vydělávajících lidí vsadilo na tzv. dlouhodobý investiční produkt.

Hlavní pomoc u sebe

Pozitivní zprávou ovšem je, že se jenom na důchod v Česku plně spoléhají jen čtyři procenta lidí. Říká to ekonom a dlouhodobý specialista na penzijní systémy Vladimír Bezděk, který do zabezpečení na stáří počítá i vlastnické bydlení. Stále platí, že skoro 80 procent populace v ČR bydlí ve vlastním, problém je, že pro mladé lidi je pořízení bydlení podstatně obtížnější než pro předchozí generace.

Julie Hrstková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Co tedy lze reálně očekávat? Bez ohledu na to, kolikrát budou politici zavádět a rušit penzijní reformy, lze očekávat, že významná část populace bude pracovat podstatně déle než do 65 let věku. Prostě proto, že poměr mezi mzdou, platem a penzí se bude navyšovat s tím, v jakých problémech budou státní finance.

Prodloužení pracovního věku nebude otázkou volby, ale přežití. Současně totiž budou růst náklady na nutnou péči, a to jak zdravotní, tak i sociální. A to i v případě, že nějaká budoucí vláda zavede povinnou daň na péči ve stáří, případně zvýší odvody na zdravotní a důchodové pojištění.

Každopádně pokud je nyní příjemce průměrného platu nepříjemně překvapen výší penze, v budoucnosti to bude rovnou šok. A bude stále víc platit, že tu hlavní pomoc člověk nenajde u státu, ale u sebe.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin