Julie Hrstková: Lepší „penzijko“ čeká souboj o poplatky. Jak dopadne ve Sněmovně?
Změny ve třetím pilíři penzijního připojištění, které představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), jsou největší za celou dobu existence tohoto produktu. Pokud by je resort prosadil v plné šíři, v jakém je navrhuje, zůstanou na jedné straně poražení, kterými jsou penzijní společnosti. Na straně vítězů budou jednoznačně klienti, protože jeden z nejdražších produktů na trhu, který by bez příspěvků státu a zaměstnavatele absolutně nedával smysl, jej konečně dostane.
A navíc dokáže nalákat nové klienty z řad mladých i dětí, protože může plnit funkci, kvůli které penzijní připojištění vzniklo, tedy že si prostřednictvím jeho pomoci může člověk aspoň trochu naspořit na důchod, aniž by měl pocit, že spoří penzijní společnosti a nikoliv sobě.
Čtěte také
Potěší, že se změny mají týkat nejen nových klientů, ale všech.
Navíc se zdá, že jde o první zákon, na kterém se alespoň ideově podíleli i ekonomové z akademické sféry, konkrétně z výzkumného pracoviště CERGE-EI, které spadá pod Univerzitu Karlovu a Akademii věd. Ti se problematice penzijního spoření dlouhodobě věnují a také dlouhodobě kritizují poplatkovou politiku finančních institucí.
Co se vyplatí a co ne
Až potud jde o malý zázrak v české politice. Nyní probíhá meziresortní připomínkování novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, vláda by ji měla projednat do konce června. Pokud ji schválí Sněmovna, změny by měly začít platit od ledna roku 2027.
Čtěte také
Hlavní otázkou nyní je, v jaké finální podobě novela zákona projde. Největší změnou je výrazné snížení poplatků (případně jejich zrušení), což naráží na extrémně silný odpor penzijních společností.
Asociace penzijních společností už varovala, že se – pokud novela projde ve stávajícím znění – některým z nich, především těm, co nepatří do velkých bankovních skupin, už nevyplatí poskytovat penzijní spoření.
Jejich správci tvrdí, že navržené poplatky nepokryjí náklady, znemožní investice do moderních technologií, klientského servisu a bezpečnosti systémů.
Čtěte také
Srovnání se zahraničím, kterým argumentuje resort financí, považuje za nefér – český trh má prý specifické regulatorní zázemí a odlišnou strukturu nákladů. A tak nepřekvapivě tlačí na zvýšení navržených poplatků.
Teď jde o to, kdo nakonec ustoupí. Pamětníci si okamžitě vzpomenou na tvrzení bank, že nelze vést účty zdarma, posílat peníze zdarma, případně že poplatek za převod z jedné země do druhé, byť v rámci Evropské unie, musí klient zaplatit, jako kdyby ty peníze vezl kurýr na koni osobně.
Většina těchto poplatků časem zmizela a určitě neplatí, že by banky v Česku kvůli tomu strádaly. Naopak, jejich ziskovost je dlouhodobě výrazně vyšší než v jiných zemí Unie.
Stejně tak platí, že řada jiných investičních produktů má nižší poplatkovou strukturu než současné penzijní společnosti. Neplatí to vždy, nicméně tam, kde neexistuje žádný státní či jakýkoliv jiný příspěvek a je jasné zhodnocení, si i běžný klient dokáže spočítat, co se mu ještě vyplatí a co ne.
Což v případě současné podoby penzijního spoření neplatí a doplácí na to klient i stát, který na podporu budoucích penzistů posílá každoročně dost peněz.
Boj o budoucí poplatky teprve začal a sílu penzijních společností nelze podceňovat. I proto bude dobré sledovat všechny poslanecké návrhy, připomínky a změny. Dřív než se promítnou do výsledku, který nemusí být tak růžový, jak jej ministryně financí Alena Schillerová přednesla.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
