Julie Hrstková: Centrální banky objevily zlato a ženou cenu do rekordních výšin
Jedna česká pohádka je postavená na přísloví „sůl nad zlato“. Pokud bychom to ovšem vzali z hlediska investic, jen těžko letos cokoliv překonalo zhodnocení tohoto kovu.
Přes turbulence v posledním týdnu, kdy cena zlata sestoupala ze svých rekordních hodnot, experti stále předpovídají další růst. Podle analytiků banky JP Morgan by se se zlatem koncem příštího roku mohlo obchodovat na úrovni 5055 dolarů za trojskou unci.
Čtěte také
Aktuálně se obchoduje nad úrovní 4000 tisíce dolarů za unci, letošní maximum se dotahovalo na hladinu 4400 dolarů za unci. Zlato od začátku roku zvýšilo svoji cenu o neuvěřitelných 65 procent, čímž překonalo nejen bitcoin, ale také české ceny bytů.
Vliv centrálních bank
Co je za tímto závratným růstem? Krátkodobě, i když intenzivně, ovlivňují ceny zlata dohody o mezinárodním obchodě, především jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Ze střednědobého pohledu má velký vliv na trh se zlatem válka na Ukrajině i konflikt na Blízkém východě.
Čtěte také
Hlavním důvodem, proč zlato nabralo dech a trhá všechny rekordy, jsou ale centrální banky, které diverzifikují rezervy a obnovují svůj zlatý poklad. A to včetně České národní banky. Globální investoři, kteří dlouhodobě hledí s podezřením na politiku tištění peněz a za situace návratu nízkých úrokových sazeb hledají bezpečné úložiště, je kopírují.
I proto je odhad růstu ceny zlata bankou JP Morgan založený konkrétně na předpovědi nákupů centrálních bank. Ten má v celkovém objemu v příštím roce dosáhnout 566 tun zlata.
Výprodej zlata
V historii to byly právě centrální banky, které zlato téměř znehodnotily. V průběhu posledních deseti let minulého století převažoval názor, že v neinflačním světě zlato přestalo plnit funkci pojistky proti inflaci, že existují jiná, téměř bezriziková aktiva, která plní investiční roli, případně že zlato už neplní úlohu „záchranného“ aktiva. Tehdy ostatně prodala svůj zlatý poklad i Česká národní banka.
Čtěte také
Každopádně tato politika centrálních bank vedla k výprodeji zlatého kovu, jehož cena klesla před začátkem milénia na z dnešního pohledu neuvěřitelných 260 dolarů za trojskou unci.
V říjnu 1999 proto centrální banky eurozóny, Velké Británie, Švýcarska a Švédska uzavřely tzv. Washingtonskou dohodu, která na dalších 5 let omezovala prodeje i půjčování zlata.
Svatý grál
Přesto všechno zlato čekalo dalších deset let na svoji příležitost. Až světová finanční krize a její důsledky přiměly v roce 2010 centrální banky, aby znovuobnovily nákupy cenného kovu. Velký impuls v nákupech ovšem znamenal vpád Ruska na Ukrajinu v letech 2014 a 2022, soustavný růst pak zaznamenává cenný kov od konce roku 2023.
A podle všeho bude zájem o zlato pokračovat. Důvody, jako je pokles úrokových sazeb, obavy ze stagflace nebo naopak inflace v různých koutech světa či obecně snaha se zajistit v zajímavých časech, pokračují. Tím hlavním impulsem, na který bychom ovšem neměli zapomínat, jsou nákupy centrálních bank. Hlavně ty ze zlata udělaly opravdový svatý grál.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
