Jste po probuzení dlouho rozespalí? Podle australských vědců za to může zvuk budíku

Budík, spánek, vstávání, malátnost
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Budík, spánek, vstávání, malátnost
0:00
/
0:00

Průměrný Američan vstane údajně „špatnou nohou“ až 300krát za rok. Teď australští vědci přišli s tím, že vliv na to, jak budeme probuzení a třeba i nevrlí po ránu, může mít zvuk našeho budíku.

Vliv na naši malátnost může mít podle nich zvuk, který si na budíku nastavíme. Zatímco melodičtější tóny naši čilost zvyšují, tvrdší a výstražné tóny budících signálů nás naopak můžou delší dobu paralyzovat.

Vědci z Královského technologického institutu v Melbourne vycházejí z předpokladu, že se lidé běžně budí právě pomocí budíku, a také tvrdí, že značná rozespalost po probuzení je u dospělých docela běžným problémem, který považují dokonce za vážný.

Jen 65 příjemných rán

Průměrný Američan se ve špatné náladě probudí prý až 300krát za rok, což znamená, že zažije pouze 65 příjemných rán. Vnímání zvuku budíku, pokud má tedy melodický charakter, může po ránu ovlivnit to, jak se nám vstává.

„Velmi nás to překvapilo, protože minulé výzkumy sice ukazovaly, že výstražnější zvuk budíku může sice člověka snadněji probudit, nikdo už ale nezkoumal to, jaké dopady má tento zvuk na člověka po probuzení. Předpokládáme tedy, že melodie v našem budíku prostřednictvím přechodu tónů může mít schopnost zvyšovat po probuzení naši bdělost,“ říká vedoucí projektu Stuart McFarlene.

Výzkum probíhal tak, že vědci rozeslali desítky online dotazníků, do kterých měli účastníci zaznamenávat, jaký zvuk v budíku je probudil. Pomocí standardizovaných kritérií pro spánkovou setrvačnost, tedy dezorientaci, ke které může dojít při náhlém probuzení, pak také vyhodnocovali, jaké míry jejich malátnost po ránu dosahovala.

Zvýšená úzkost

Výsledky nového výzkumu by mohly podle vědců z Královského technologického institutu v Melbourne pomoct milionům lidí z nejrůznějších průmyslových odvětví, ale zejména těm, kteří musejí soustředěně pracovat krátce po probuzení, jako jsou lékaři, hasiči nebo piloti.

Studie by mohla mít svůj význam taky pro astronauty z NASA, kteří si stěžují, že spánková setrvačnost ovlivňuje jejich práci na Mezinárodní vesmírné stanici. Sám šéf studie taky považuje rozespalost za vážný problém pro všechny, kteří mají pocit, že musí být neustále v pohotovosti.

„Výstražné zvonění budíku má tendenci zvyšovat úzkost a my taky věříme, že má i schopnost náš mozek mást. Pokud tedy mluvíme o ranní malátnosti neboli spánkové setrvačnosti, toto zmatení může trvat v rozmezí od 0 až do 30 minut a může mít vliv na naši činnost třeba ještě další 4 hodiny,“ vysvětluje McFarlene.

Jaké melodie vědci doporučují, aby se nám snáze vstávalo z postele? Poslechněte si celý příspěvek Martiny Rasch.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související