Ať jste kdekoli aneb Vánoční vysílání Českého rozhlasu během 20. století

21. prosinec 2013

Nevěřte tomu, co se bere jako jasný mainstream. Hleďte na to, co se někde nenápadně rodí, nenápadně vzniká a v čem je obsažena nějaká naděje. To, co je malé a bezmocné, někde na okraji a mimo pozornost médií, to se totiž může ukázat jako to nejdůležitější. Takové poselství nám přináší vánoční příběh narození betlémského dítěte.

„On do vlastního přišel, ale svět ho nepoznal a jeho vlastní jej nepřijali,“ píše evangelista Jan. „On je tu totiž taky král Herodes, který ta děťátka hodlá zdecimovat,“ připomíná bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt. „A tady ten moment takového toho zamítání pravosti, pravdy a dokonce lásky, toho všeho dobrého, ten je také přítomen ve Vánocích. Ve tvaru jeslí lze zahlédnout i kříž,“ vysvětluje.

Oscilace mezi nadějí, že dobro se nakonec vždycky nějak prosadí, a mezi postojem hluboce skloněné hlavy před mocí první i druhé totality provázela náš národ po většinu let druhé poloviny 20. století. Tento pohyb v různých podobách odráželo a ztvárňovalo také rozhlasové vysílání. Na co vše naráželi jeho tvůrci? Co všechno si mohli dovolit a co museli i o Vánocích odložit stranou?

O tom pojednává rozhlasový dokument Lenky Svobodové, který uzavírá dokumentární cyklus připravený k 90. výročí Českého rozhlasu.

„Vánoce oslavíme uprostřed velikého dění, kdy se kolem nás mění svět a kdy myšlenky, za které se i my stavíme, vítězí nad silami minulosti… Prozřetelnost nám uchystala šťastný osud tím, že nás v době jednoho z největších světových otřesů postavila po bok velkoněmecké říše,“ takto promlouval k národu na Štědrý den pohnutého roku 1942 protektorátní prezident Emil Hácha.

Jelikož v době protektorátu šlo hlavně o nacistickou propagandu, namísto Háchy stále více posluchačů dávalo zvláště o Vánocích přednost pravidelnému českému vysílání londýnské BBC. A to přesto, že poslech zahraničního rozhlasu se bez pardonu trestal smrtí. Tradiční vánoční promluvy Edvarda Beneše v mnohém překonal velmi populární Jan Masaryk. Krajany o Vánocích po rozhlasových vlnách ze zahraničí pravidelně zdravili také českoslovenští vojáci.

BBC dávala Československu prostor i po válce. O prvních mírových Vánocích vysílala tradiční vánoční poselství „Where ever you may be – Ať jste kdekoli“, které poslouchalo na padesát milionů lidí. Pořad zahajoval londýnský zvon Big Ben a pak se postupně hlásila Anglie, Singapur, Káhira… z vln Atlantiku slavná loď Quenn Elizabeth nebo ze vzduchu pověstný letoun B – 17.

Emil Hacha u Hitlera 1939

Mezi sedmnácti místy byly toho roku vybrány také české Lidice. Tamní ženy totiž nesly první poválečné Vánoce velmi těžce. Sešly se i s dětmi v bytě lidického rodáka a válečného letce štábního kapitána Horáka, který i se svou anglickou manželkou pro ně v Kročehlavech uspořádal společnou oslavu.

Avšak oddělování Československa od Evropy už bylo hned po válce na postupu. „Letošní Vánoce konečně slavíme ve své vlasti poprvé bez Němců,“ pochvaloval si uplynulý rok na Štědrý den roku 1946 v rozhlasovém projevu Edvard Beneš. Český národ pak kvůli úbytku obyvatelstva vyzýval k vyšší porodnosti. A s politickou orientací na východ už prezident převzal i novou rétoriku. „Je třeba vzít do rukou motyky, kladiva a pluhy. Postavit se ke strojům a dělat bez podmínek,“ volal po splnění dvouletého hospodářského plánu.

Po Vítězném únoru se k nám soudruzi snažili importovat sovětské Vánoce. V proslulém štědrovečerním projevu z roku 1952 tehdejší premiér Antonín Zápotocký nabídl našim dětem náhradu za Ježíška Dědu Mráze: „Doby se změnily, Ježíšek zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz… Přijíždí k nám od východu a na cestu mu září celá řada rudých hvězd na našich hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnily na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.“

Vánoční pořady už procházely důslednou cenzurou. Jelikož měly být hodně poslouchány, jejich přípravu svěřovali jen zvláště „důvěryhodným“ a prověřeným pracovníkům. Krátké uvolnění na konci 60. let vystřídala léta tvrdé normalizace. O náboženském rozměru Vánoc opět nesmělo padnout ani slova. Vysílaly se pohádky, klasika nebo vzpomínky celebrit na dobu minulou. Až v osmdesátých letech se témata opatrně posouvala směrem k mizejícím lidovým vánočním tradicím a Vánoce se staly hlavně rodinnými svátky. V devadesátých letech se váhalo, jak vůbec naložit s náboženstvím, a krátce tu byla obava, aby křesťanství nemělo ambici převzít ideologickou úlohu KSČ.

Logo

Ze vzácných rozhlasových snímků jsme pro vás vybrali mj. nedávno objevený záznam vánočního projevu Jana Masaryka odvysílaný z Londýna o Vánocích roku 1941 československou redakcí BBC. Dále štědrovečerní reportáž natočenou u československé roty přímo na hlavní frontové linii u Dunquerke v roce 1944, nebo vánoční přání Alice Masarykové z 50. let nalezené v archivu Svobodné Evropy a propašované do československého vysílání v roce 1968.

Průvodcem pořadu vám bude bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt, spolu s ním pak rozhlasoví matadoři a pamětníci Milan Rykl, který v rozhlase působil od roku 1951 až do roku 2005, a také Milena Lukavská a Jana Špačková.

autor: Lenka Svobodová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.