Jsou probiotické potraviny opravdu zdraví prospěšné?
„Tak zvané probiotické potraviny, jako jsou jogurty nebo jogurtové nápoje, podporují trávení a chrání organismus před alergiemi,“ hlásají reklamní slogany výrobců. Je to ale skutečně pravda?
Tuto otázku si nedávno položili odborníci z univerzity v nizozemském městě Wageningen.
Potravinářské produkty, které jsou obohacené o živé bakterie, tam experti podrobují důkladnému zkoumání. Chtějí tak především zjistit, které z těchto bakterií mohou být prospěšné – a pro koho z nás.
O průběžných výsledcích výzkumu na svých internetových stránkách informuje německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk.
Každý člověk má svou vlastní unikátní střevní floru. Je to něco jako vlastní, jedinečný otisk prstu. Složení bilionů bakterií v zažívacím traktu, které pomáhají při trávení nebo chrání organismus před infekcemi, je velmi individuální.
Zároveň se ale tento mikrobiom během života mění – třeba v důsledku změny životního stylu nebo stravy. A právě tak mají působit probiotické potraviny. Určité bakterie, které jsou přidány do jogurtů nebo jogurtových nápojů, mají střevní floru cíleně měnit, a pozitivně tak ovlivnit celkové zdraví.
Vzhledem k tomu, že složení střevní flory je tak individuální, ale probiotika nepůsobí na všechny stejně. To potvrzuje i vedoucí výzkumného týmu na univerzitě ve Wageningen Michiel Kleerebezem.
„Musíme lépe porozumět rozdílům ve střevní floře u zdravé populace. Probiotika bývají nabízena jako prostředek prevence před onemocněním. Je ale opravdu otázkou, jestli tyto výrobky takto působí u každého,“ vysvětluje Kleerebezem.
Kdo tedy může profitovat z toho, že svou stravu obohatí o určité bakterie? A které bakterie to mají být? Aby mohli nizozemští vědci zodpovědět tyto otázky, hledají přímé souvislosti mezi určitými bakteriemi a jejich fyziologicky doložitelným působením.
K tomuto účelu podali zdravým účastníkům výzkumu různé bakterie a následně zkoumali jejich účinek v tenkém střevě.
Co vědci zjistili? Test prokázal, že u zdravých osob, které jedí určitá probiotika, se mění střevní sliznice. Například mléčná bakterie Lactobacillus plantarum aktivovala imunitní systém, a zabránila tak tomu, aby do střeva vnikl původce nemoci.
V případě, že je organismus napaden infekcí, tato bakterie umožní rychlou reakci těla. Jiná bakterie zase aktivovala mechanismy, které jsou důležité při hojení ran.
Odborníci se snažili pozorované jevy zkoumat také v laboratoři. Jak? Pokusili se danou bakterii kompletně „rozložit“ a najít v ní molekuly, které jsou zodpovědné za pozorované efekty. To se jim také podařilo.
Problém ovšem spočíval v tom, že míra pozorovaných jevů, které dané bakterie způsobily, byla vždy mnohem menší než fyziologické rozdíly mezi jednotlivými účastníky pokusu. Tyto rozdíly jsou dané právě rozdílným složením mikrobiomu každého člověka.
Zjistit, zda a do jaké míry určitá osoba profituje z příjmu probiotických potravin, je tak možné jen individuálním pozorováním. Není možné říci, že by určitá probiotika byla vhodná pro všechny.
Nejlepší by bylo podrobit nejdřív střevní floru každého člověka rozsáhlým testům, a díky tomu potom určit, jaká probiotika by pro něj byla vhodná.
Jenže taková procedura je velmi nákladná. Do budoucna by proto mohlo být možné určovat vhodnost probiotických potravin na základě krevních testů.
Pokud totiž známe fyziologické působení jednotlivých kmenů bakterií, lze činnost mikrobiomu vystopovat i v krvi. Tolik německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk o výzkumu nizozemských vědců.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
