Jsou muži, pro které je idea rovných práv normální. Nesmíme je opustit, apeluje filozofka Koubová
S(t)igma je divadelní představení o tom, jak se dnes žije mladým mužům a jak moc se po nich chce být pořádným chlapem, přičemž oni sami o to často vůbec nestojí. „Mladí dospělí muži, pro které je idea rovných práv úplně normální, jsou stigmatizovaní ze dvou stran – musí se bránit, že nejsou slabí, a ženám říkat, že nechtějí dominovat. A tato síla mladých mužů je pro demokracii absolutně klíčová,“ říká filozofka, performerka a spoluautorka zmíněné hry Alice Koubová.
„Představení sleduje trajektorie tří mladých dospělých mužů, které jsou dovedené do extrému, kdy se ti kluci dostanou mimo kontrolu svého vlastního života. A ukazuje se na tom, do jakých pastí mladí dospělí muži mohou dnes padat, ať už je to násilí, sebepřetížení, sebenenávist nebo cynismus a vyhoření,“ přibližuje Koubová v Hovorech Českého rozhlasu Plus.
Čtěte také
Hra vznikla na základě osobních příběhů herců a materiálů z fokusových skupin organizovaných na různých gymnáziích. Tematickou inspirací byl negativní mediální obraz mladých mužů, již jsou často spojováni s patologickými jevy, násilím a nenávistí vůči žená kulminovanou v takzvané manosféře.
„S emancipací žen dochází u mužů ke kulturnímu smutku nebo nostalgii, protože jim dochází, že nemají například pozitivní diskriminaci, na kterou byli zvyklí po desítky či stovky let,“ popisuje Koubová a pokračuje:
Čtěte také
„To jsou všechno fakta. Ale my chceme zviditelnit obrovskou část mladých dospělých mužů, pro které je idea rovných práv úplně normální. Nesmíme to nechat na nich, protože oni se z této pasti nevytáhnou sami. Je důležité zdůraznit sílu těchto lidí – i když jsi žena, i když je ti mnohem víc let než jim, i když nejsi umělkyně.“
Největší podporou přitom podle ní je zviditelnění příběhů postavených na lidskosti, ne dokonalosti propagované sociálními sítěmi. Není potřeba na ně vytvářet další tlak na výkon, produktivitu nebo úspěch. Naopak bychom se měli snažit korigovat normativy, které společnost uznává, míní filozofka.
Odejít s nadějí
Mladí muži do pastí toxické maskulinity často upadají nevědomky, upozorňuje Koubová:
Čtěte také
„Hodně psychologických výzkumů ukazuje, že než člověk propadne do patologických stavů, může žít měsíce až roky v hluboké osamělosti. Děti jsou spolu, ale cítí se samy. A to není vina jejich, ale rodinného prostředí a toho, jak moc si ulehčujeme práci tím, že jim vrazíme do ruky mobil.“
„Pokud jsou děti na mobilu déle než dvě hodiny denně, prokazatelně to mění strukturu mozku, jejich schopnost empatie, emočního zvládání složitých situací, paměť,“ vysvětluje.
Prostředí sociálních sítí navíc podléhá minimální regulaci, takže už děti na základní škole se v online prostoru setkávají s násilím, sexuálně explicitním obsahem i nenávistným obsahem. Všechny tyto negativní postoje tak ovlivňují nejen jejich dospívání, ale spoluutváří i životní filosofii.
Čtěte také
I proto je cílem inscenace S(t)igma posvítit na společenské normy, které je k podobnému extremismu vedou, a nabídnout pomocnou ruku těm, kteří negativnímu světonázoru odolávají.
„Diváci podle mě budou odcházet s porozuměním situaci a s určitou nadějí, že mladí dospělí muži mají sílu, která nemusí být ohrožující pro okolí,“ uzavírá Alice Koubová.
Jaké nároky klade společnost na mladé ženy? Kdo vytváří pocit neomezených možností a neustálý tlak na výkon? A jak můžeme podpořit mladé demokraty? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Renata Kalenská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
