Jsme zválcovaní algoritmy. To, že máme všichni v kapse přístup k celému světu, je absurdní, míní malíř Bolf

Za své obrazy si vysloužil přezdívku mistr depresí, podle jeho vlastních slov ale jde o nedorozumění způsobené používáním velkých barevných kontrastů. V dílech je naopak skrytý vtip, schovaný třeba v zapojení nepatřičných materiálů, které je zároveň utváří i znehodnocují.

Čtěte také

Obraz je hotový, až když mi zmizí z ateliéru. Písek používám dodnes, už dávno neřeším technickou stránku, říká malíř Achrer

Bezhlavý rytíř je pak nejen název aktuální výstavy, ale i výtvarné skupiny čtyř zmíněných umělců činné právě v porevolučních letech.

„Byli jsme skupina, ale každý jsme si jeli trochu svůj způsob práce a i přemýšlení o těch věcech bylo třeba trochu odlišné. Ale respektovali jsme se a snažili jsme se spolu věci konzultovat a hledat styčné body,“ vysvětluje.

Mezi ně patřila zejména kritika a parodie na mainstreamovou popkulturu nebo boom reklamy. Tematizovali ale i rozmáhající se ezoterické nauky, komiks nebo psychotropní stavy.

Zválcovaní algoritmy

Na současné dění se Josef Bolf snaží reagovat stále, i když vnímá, že tematický záběr se posunul směrem k digitalizaci.

Čtěte také

Současné umění je přeintelektualizované, zahleděné do sebe. Tihle lidé tvoří z vnitřního přetlaku, říká o art brut sběratel

„Digitalizace obrazů, algoritmy, které nám válcují představivost a vnímání, a to, že máme všichni v kapse přístup k celému světu, je natolik absurdní, že se tomu člověk nemůže ubránit,“ domnívá se Bolf. „Všichni jsme zválcovaní nebo vnímáme milion filmů najednou a je obtížné hledat v tom nějakou autenticitu, která by byla čistě osobní. Zároveň ale v tom, že si to člověk uvědomuje, je ta autenticita v tom vědomí, že ty věci jsou polotovar.“

Algoritmy a digitální svět pak vstupují také do tvorby a podoby malby, která se pod jejich vlivem paradoxně přiklání stále více k rukodělnosti.

Kromě témat se od 90. let změnil také způsob práce umělců. Zatímco tehdy se studenti a příslušníci mladších generací často sdružovali do uměleckých skupin, dnes je běžné samostatné vystupování.

Čtěte také

Snažím se najít přitažlivost v neuchopitelnosti, říká malíř Josef Bolf

Bez změny ale zůstávají kladné ohlasy na Bolfovo dílo a jeho umístění do vysokých příček uměleckých žebříčků.

„Doufám, že i za 10 let mě malování a umění bude bavit a přitahovat a že nepřijdu o ten tvůrčí zdroj uvnitř sebe,“ uzavírá Bolf.

Jak vnímá srovnávání různých umělců? Je pro něj malba terapií? A má smysl vytvářet indexy umění? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Lenka Buriánková