Jsme závislí na dotacích, ale ty se budou krátit a stát to neřeší, kritizuje šéf Zemědělského svazu
Ministerstvo zemědělství chce podporovat chov zvířat na maso, pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele. Počítá s tím strategie českého zemědělství do roku 2033, kterou ve středu schválila vláda. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha dokument zprvu uvítal, pak prý ale přišlo zklamání. „Nezohledňuje klíčové výzvy, podle našeho názoru to vlastně není strategie. Na jednání Sněmovny zaznělo, že stejně skončí v šuplíku. A já se obávám, že to tak bude,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Všechny klíčové zemědělské organizace podle něj strategii odmítají, protože neřeší klíčové výzvy pro budoucnost, například v souvislosti s projednávanou evropskou zemědělskou politikou. Ministerstvo chce k podpoře výroby využít takzvané platby vázané na produkci, ty ale Evropská komise navrhuje zrušit pro rostlinné komodity.
Čtěte také
„České zemědělství je vysoce závislé na dotacích, které se ale budou krátit. Dokument to konstatuje, ale žádné řešení nepředkládá. A to, co se tam předkládá, závislost na dotacích ještě zvyšuje. To je naprosto špatně,“ zdůrazňuje.
Poukazuje na to, že z hlediska produkce je české zemědělství na 64 procentech unijního průměru a přidaná hodnota na 45 procentech. Pýcha připouští, že zlepšení je na zemědělcích samotných, strategie ale vytváří právní rámec.
„Máme obrovské množství povinností. V celé Unii zemědělci v minulých dvou letech protestují, protože neustále roste byrokracie, přibývá zákazů, příkazů, co smí a nesmí dělat. A v tom svobodně rozvíjet podnikání prostě nejde,“ tvrdí.
Dotace jdou vlastníkům
Evropským vládám podle Pýchy dochází peníze a nelze očekávat, že budou zemědělce podporovat v nezměněné míře.
„Musíme zvýšit naši konkurenceschopnost vůči třetímu světu, který nemá tak brutální regulace a využívá geneticky modifikované potraviny a růstové hormony. My musíme hledat jinou cestu, ale strategie žádnou nenabízí,“ kritizuje.
Čtěte také
Kritizuje například zákaz klecových chovů drůbeže, které spolu s námi přijalo jen Německo a Rakousko. Pro zemědělce to znamená obrovské investice, ale i konkurenci například z Polska, kde klecové chovy dále fungují, nebo Ukrajiny, kde stále mají v Unii už dávno zakázané typy klecí.
Pýcha zdůrazňuje, že konkurenceschopné mohou být jen velké chovy, dotační politika přitom zvýhodňuje malé zemědělce. „Když se podíváte na čísla z roku 2020, tak malý zemědělec dostává 61 haléřů na korunu produkce. A velký dostává 11 haléřů,“ srovnává.
Poukazuje také na to, že 70 procent půdy mají zemědělci jen pronajatých a přímá platba tak jde k vlastníkovi, zatímco v Polsku je to jen třetina. „U nás to je jenom vlastně kompenzace části pachtu, který zemědělec zaplatí vlastníkovi půdy. Takže to je třeba vnímat,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
