Jsme v éře, jakou jsme od roku 1945 nezažili. K míru je třeba Rusko donutit, říká vojenský expert Osinga

Kreml podle něj reaguje na rostoucí evropskou podporu Ukrajině. Jde o vzorec jednání, který zde je od roku 2014, a po invazi v roce 2022 zesílil. „Moskva nás chce varovat, abychom přestali pomáhat, a my odpovídáme: ‚Ani náhodou.‘ Rozhodně to nezabírá,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Zalužnyj: Nejde jen o technologie. Úspěch ve válce určují dvě věci, odolnost společnosti a ekonomiky

Rusku se podle zpravodajců otevřelo okno příležitosti k agresi vůči evropským zemím či k pokusu rozbít NATO a Evropskou unii. Osinga podotýká, že Evropa je příliš závislá na Spojených státech, jejichž podpora není za Donalda Trumpa tak spolehlivá jako dříve, a Rusko v následujících letech zvládne obnovit své kapacity pro rozsáhlé vojenské operace.

Sáhnout ale nakonec může k omezenějším vpádům, sabotážím, kybernetickým útokům a dalším hybridním aktivitám, které jsou ruské strategii historicky vlastní.

„Mají v oblibě operace pod falešnou vlajkou, v nichž si najdou záminku, kterou označí za agresi proti Rusku, na níž musí reagovat,“ popisuje profesor válečných studií na Univerzitě v Leidenu.

Evropané prý byli dlouho zdrženliví v obavě z ruské provokace a nechtěli přiživovat narativ, že bojují proti Rusku. „Dokud ovšem Moskva věří, že se eskalace bojíme více než oni, bude se nás tím strachem snažit vydírat. Proto bychom měli Ukrajinu podporovat robustněji, možnost vytvoření bezletové zóny je stále na stole,“ tvrdí.

K míru je třeba Rusko donutit

Osinga zdůrazňuje, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se ve válce nedaří. Černomořská flotila je v podstatě rozdrcená, armáda ztratila 1,5 milionu vojáků a okupuje zhruba stejné procento ukrajinského území jako v dubnu 2022.

Čtěte také

V Rusku slyšíme volání po válce. Lidé jsou na ní závislí, díky ní vydělávají, říká politický geograf Baar

„Putin ale nemůže válku zastavit. Pro udržení své mocenské pozice potřebuje nepřítele, postavil ji na expanzionismu a snaží se obnovit někdejší sféry vlivu. Za válčení utrácí 40 procent rozpočtu a vysoké náklady války může obhájit jen trvalou krizí,“ vysvětluje.

V Evropě se vnímání ruské hrozby liší, zejména jižní země za naléhavější považují problém migrace a vlažně k ní přistupuje i Česko. 

„V Litvě lidé vyrábějí maskovací sítě, utkali jich už 130 kilometrů čtverečních. Přesně vědí, jakému riziku čelí. Stejně tak v Polsku. Ale dovedu si představit, že pokud dojde k dalším incidentům v Rumunsku, Bulharsku nebo i u vás, tak se ta debata rozhoří,“ soudí expert.

Na konferenci Prague Defence Summit spolu s ním vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO), který si v projevu postěžoval, že se příliš mluví o připravenosti obrany a málo o míru. Osinga namítá, že jedinou zemí, která může rozhodnout o míru, je Rusko.

„Ukrajina iniciovala řadu vyjednávacích kol, ale Kreml nemá o jednání zájem, protože nedosáhl žádného ze svých strategických cílů, zatímco ruská ekonomika masivně trpí. Je levné říkat, že málo mluvíme o míru. Pokud budeme Ukrajinu nadále podporovat, můžeme jedině doufat, že v určitém okamžiku situace Rusko donutí o míru uvažovat,“ dodává bývalý nizozemský stíhací pilot.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.