„Jsem tam v práci,“ říká o Nepálu horolezec Trávníček. Broad Peak chce zdolat znovu, tentokrát bez kyslíku
Patří mu restaurace v Nepálu a zdolal řadu himálajských osmitisícovek. Jeho láska k horám ale začala před více než třiceti lety v Itálii. „První hory byly Dolomity. Předtím jsem jezdil do Tater, ale tam mě to tolik nechytlo. Fakt první srdcovka byly zasněžené kopce v Alpách,“ vypráví v Hovorech cestovatel a horolezec Jan „Tráva“ Trávníček.
Trávníček ve svém životě díky podniku v zahraničí střídá dvě různá období – evropské a nepálské. „Pro mě je pobyt v Nepálu na dva až tři měsíce na jaře nebo na podzim pracovní. Takže to mám jinak než vy, když tam jedete na dovolenou. Já jsem tam v práci,“ poukazuje.
Založit českou restauraci tisíce kilometrů daleko se rozhodli společně s dvojicí přátel. „Je kolem toho docela hodně práce, ale mě to baví. Přijdu večer na bar, pokecám s lidma, udělám přednášku a všichni jsou spokojení,“ popisuje cestovatel.
„Kombinujeme to s treky, které sami provozujeme, nebo je organizujeme i na klíč,“ dodává. Potenciál tamního turismu – podle Trávníčka navštíví Nepál každý rok tisíce Čechů – nekončí hospodou, v Káthmándú proto v loňském roce otevřeli také nový český hotel.
Znovu bez dopingu
Před svými 50. narozeninami příští rok ale cestovatel nechce jen pracovat. Chystá se vyrazit na pákistánský Broad Peak, jednu ze šesti osmitisícovek, které v minulosti zvládl zdolat. Se svým výkonem ale nebyl plně spokojený.
„Na Broad Peak se chci vrátit kvůli tomu, že poslední fázi jsem šel s kyslíkem a zkoušel jsem podporu tohohle dopingu,“ vysvětluje horolezec, který na všechny ostatní vrcholy v zóně smrti vyšplhal bez kyslíkových bomb.
I když to považuje za hodnotnou zkušenost, o lezení s lahvemi stále mluví jako o dopování. „Když lidé chtějí jít s kyslíkem, já jim to vůbec neberu,“ říká. „Každopádně vím, že kdo mi bude říkat, že pomoc kyslíku je malá, že to nestojí za řeč, tak to tak není. Je to úplně jiná expedice.“
Čtěte také
Trávníček také zdůrazňuje, jak důležitá je fyzická připravenost, kondička a příprava před expedicí na ty nejvyšší hory světa: „Je to spíš celoživotní příprava. Není to jenom o tom, co natrénujete půl roku dopředu, i když to si samozřejmě přípravu zintenzivníte.“
„Každopádně jsou to všechno vytrvalostní věci. Takže hodně si toho odsedět na kole, naběhat,“ vyjmenovává horolezec.
„Přidávám k tomu plavání, protože člověk na stará kolena zjišťuje, že kompenzační záležitosti jsou dost dobré,“ dodává a přiznává, že už tréninku nevěnuje tolik sil: „Tělo už toho ani nedá tolik. Je tam delší doba na regeneraci.“
Dnes spíš než špičkovou kondici na svazích zužitkovává četné předchozí výstupy. „Neříkám, že na to spoléhám, ale těžím z toho, že mám nějaké zkušenosti. Všichni ti mladší mě tam předběhnou, ale ve finále neví, jak se tam najíst, neví, jak se tam vykakat,“ poukazuje Trávníček na to, v čem má stále navrch.
Poslechněte si celé Hovory na začátku článku. Moderuje Vladimír Kroc.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
