Jozef Gabčík. Hrdina, kterému selhal samopal
Otázka jak do televizní soutěže: největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně.
Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).
Několik nacistů otrávil yperitem
Začít můžeme u píseme „z“ v jeho křestním jménu. Gabčík byl po otci slovenské národnosti, jeho maminka Marie byla Češka, a on sám byl v křestním listu zapsán jako Josef. Tak se podepisoval a tak signoval i poslední vůli. Ono „z“ je nyní jakýmsi dodatečným respektem k jeho slovenské národnosti.
Gabčík se nestal hrdinou až okamžikem atentátu. Svůj postoj k nacistům dal najevo v létě 1939, už v samostatném Slovenském štátu. Tehdy pracoval jako skladník ve Skalce u Trenčína ve skladu bojových chemických látek.
Když do skladu přišli němečtí vojáci, odmítl vydat klíče. Následně uvolnil kohoutky na zásobnících s yperitem. Jedovatý plyn několik nacistických vojáků zabil a způsobil škodu za 50 tisíc tehdejších marek. Po tomto činu se Gabčík rozhodl pro útěk za hranice, odkud mohl proti nacistům bojovat lépe.
Gabčíkovu rodinu nevydali
Samotný průběh atentátu byl mnohokrát popsán včetně nešťastného selhání Gabčíkova samopalu stengun, nepříliš spolehlivé zbraně. V roce 1992 natáčel dokumentarista Jan Kaplan film o atentátu a oslovil zpravodajského důstojníka Petera Wilkinsona, který oba atentátníky několik týdnů školil.
Wilkinson mu řekl památnou větu: „Čert ví, kdo jim stengun dal. Sám bych nesvolil, aby byl parašutistům přidělen. Měl jsem s tou zbraní většinou katastrofální zkušenosti. Jsem si jist, že šlo o nějaký soukromý podnik ze strany Čechů, nebo jim ho dalo nějaké anglické hovado.“
Neméně zajímavou kapitolou je i osud Gabčíkových rodičů. Tisův režim sice vydal nacistům do koncentráků 60 tisíc slovenských Židů, ale v případě Gabčíkových rodičů se postavil nacistům na odpor a rodinu Němcům nevydal.
Gabčíkův otec tak mohl v roce 1945 převzít od prezidenta Beneše vysoké státní vyznamenání. Gabčíkova sestra pak převzala Řád Bílého lva v roce 1968 od Ludvíka Svobody.
Poslechněte si reprízu pořadu Davida Hertla.
Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Mohl se Heydrich stát nástupcem Hitlera?
Smrt „řezníka z Prahy“, jednoho z nejobávanějších mužů třetí říše, znamenala pro nacisty obrovskou ztrátu. Heydrich byl pro Hitlerův režim nepostradatelnou personou...
-
V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce
REPRÍZA | Dalo by se říci, že to byla běžná pražská rodina. Kropáčkovi, kteří bydleli v Praze v dnešní Buzulucké ulici.
-
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
