Jourová: Novela o rozhlasu a televizi může být v rozporu s evropským právem. Rozhodne ale až soud

Zákon podle ní neprošel dostatečnou diskuzí a souhlasí i se slovy generálního ředitele České Televize Hynka Chudárka, že předložená opatření mohou být v zásadě likvidační.

Čtěte také

Babiš by měl zabojovat o veřejnoprávnost médií a nevydávat se naší cestou, říká slovenský expremiér

V otázce, zda nejdou proti Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA), jak tvrdí například Reporéři bez hranic, ale zůstává zdrženlivější: „Moje právní založení přeci jenom vždy velí k opatrnosti. Konečný interpret toho, jaký národní zákon je v rozporu s evropským právem, je evropský soud v Lucemburku. Než se dopracujeme takového verdiktu, tak to bude trvat.“

„Do té doby si musíme vystačit s hodnocením tohoto typu. A já se přikláním k tomu, co říkají novinářské organizace, že to může být v rozporu,“ dodává bývalá místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost.

Jako problematické vnímá především to, že se Česká televize a Český rozhlas dozví výši svého rozpočtu na další rok jen pár měsíců před jeho začátkem. Financování totiž má být průběžné, dostatečné, předvídatelné a udržitelné.

„Dá se dovodit, že udržitelné a předvídatelné neznamená, že se dozvíte někdy v listopadu, kolik budete mít peněz v lednu,“ vysvětluje spoluautorka EMFA a dodává, že byla snaha do dokumentu dát konkrétní údaj tří let dopředu, ale musela učinit spoustu kompromisů.

Informační přísun

Věra Jourová poukazuje na to, že rychlá reakce Evropské komise značí, jak bedlivě monitoruje dění v jednotlivých státech: 

„Divili byste se, co všechno Komise sleduje. Tam je velmi podrobný monitoring tisku, je tam opravdu velmi solidní informační přísun, a to nejenom o procesu a určitých milnících, ale i o debatě, která se děje mezitím. Tam Komise nachází zdroje pro svá hodnocení.“

Čtěte také

Stach: Nejde nám o pracovní místo. Chceme svobodná média co nejvíc nezávislá na politickém vlivu

„Když tady byl pan komisař Michael McGrath, který teď dělá portfolio, co jsem měla, tak mi potvrdil, že tady měl schůzku s panem premiérem, s panem prezidentem i s ministry, a že tuhle otázku bude diskutovat,“ dodává jeho předchůdkyně.

Příští měsíc by také vedoucí orgán Unie měl vydat zprávy o stavu právního státu ve svých členských zemích. „Jakkoliv to zní, že by to mohlo být hodnocení justice, tak je tam velmi silná a čím dál významnější kapitola o stavu médií,“ přiblližuje.

„Já jsem sama zvědavá, co v té zprávě bude, protože tam se odráží, jaké procesy v členském státě probíhají a kam to může vést,“ dodává s tím, že zhodnocení reflektuje nejaktuálnější dění, protože Komise dění taktéž průběžně sleduje a se státy až do poslední chvíle pracuje na vylepšení situace.

„Výsledkem je 27 zpráv – teď i víc, protože tam dáváme i balkánské státy. Ale je to velmi podrobná zpráva, která vychází z informací mnoha a mnoha institucí. Hlavní zásobitel informací je ministerstvo spravedlnosti, ale nepochybně se vyžadují i informace od dalších relevantních resortů,“ vysvětluje.

„Zároveň tam je řada různých organizací a institucí, které jsou dotazovány. Dnes je to už asi 350 institucí po celé Evropě,“ dodává.

Jak zatím funguje EMFA napříč Evropou? A překvapují Věru Jourovou současné kroky premiéra Babiše? Celé Interview Plus Pavlíny Nečáskové si poslechněte na začátku článku.