Josef Brož: Hollande v Izraeli – ani lev, ale ani zajíc

20. listopad 2013

Lev, nebo zajíc? Prezident François Hollande, jehož domácí skóre je z pohledu veřejného mínění nejhorší ze všech prezidentů V. republiky, působí na scéně mezinárodní o poznání jistěji. Ačkoliv, jak poznamenává jeden z diplomatů: „Hollande není sice lev, ale ani zajíc.“ Chtěl tím snad říct, že by mohl být socialistický prezident někdy i liškou?

Při své dvoudenní návštěvě Izraele a Palestiny dbal prezident Hollande především na to, aby jeho postoj – s neskrývanou mitterrandovskou ambicí – byl především „vyvážený“. Při svém výstupu z letadla na letišti v Tel-Avivu pronesl Hollande klíčovou větu: „Ani tamid Haver šel Israel,“ což znamená v hebrejštině: „Byl jsem vždy přítelem Izraele.“ Přeložit se to dá ale také jinak: „Budu vždy přítelem Izraele.“

Lingvistické napětí není možná zcela důležité, ale v diplomacii se v takových okamžicích jedná i o tečky nebo čárky – což teprve o čas minulý či budoucí.

V té souvislosti je důležité rozlišovat, že návštěva francouzského prezidenta neměla rámec pouze bilaterální, ale Hollande již delší čas hraje partii globální, ony „třetí housle“, a jedna z těch partií – ta rozhodující – se netýká ani tak vzájemných vztahů obou zemí, ani jednání o zlepšení vztahů mezi Izraelci a Palestinci…, i když… jistě také.

Jedná se na prvním místě o pokrok v jednání o íránském nukleárním programu. Teherán zkrátka byl přítomen in absentia.

Sotva tři dny před zahájením dalšího kola jednání v Ženevě, jež dnešním dnem v sestavě 5+1 pokračuje, se Francie v Izraeli pokoušela o téměř nemožné. V programu zahrála tah, který některé překvapil. Francie, mající velké zájmy v Sýrii, totiž ve vyjednávání stojí „napravo“ od Američanů, a požaduje „okamžité zastavení vojenského programu“.

Ale nemusí to být pouze z nouze ctnost. Dalším krokem bude totiž konference ke konfliktu v Sýrii.

Zatímco americký vyjednavač a státní tajemník John Kerry při návštěvě v Izraeli označil kolonizace za „nelegitimní“, Hollande se tomuto termínu vyhnul. Akcent položil na „realistické řešení“ konfliktu: Ve svém půlhodinovém vystoupení v Knessetu sice vyzval k „zastavení kolonizace“, protože kompromituje řešení, ale bylo zřejmé, že se nesnížil k jednostrannému postoji. „Pozice Francie je známa. Řešení vyjednávání by mělo vést k tomu, aby izraelský stát a Palestina, majíce Jeruzalém oba za hlavní město, mohli existovat v míru a bezpečí,“ řekl.

Prezident Hollande, o němž se v Tel-Avivu mluví jako „blízkém příteli“, má ale zatím daleko k tomu, aby byl v Izraeli nazýván „velmi milým přítelem“, jak tomu bylo za časů prezidenta Françoise Mitterranda. Přesto to byl právě Mitterrand, který v roce 1982 jako první západní státník vyzval ke vzniku palestinského státu. Francouzská tradice zavazuje, neboť Mitterrand se přitom nikdy nevyslovil otevřeně: ani k „okupaci“, ani ke „kolonizaci“, natož k „evakuaci“ okupovaných území.

Hollande není lev, ale ani liška. Pokouší se ale kráčet v liščích, mitterrandovských, šlépějích.

autor: Josef Brož
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.