Jižní Tyrolsko už 100 let patří Itálii. Na Rakousko už místní nevzpomínají
Někdejší rakousko-uherská provincie Jižní Tyrolsko byla mírovými smlouvami v roce 1919 přislíbena Itálii, která ho definitivně anektovala v roce 1920. V Brennerském průsmyku tak vznikla hranice mezi Itálií a Rakouskem, která dodnes představuje ožehavé politické téma.
Sto let starým událostem se věnuje rakouský deník Der Standard.
Čtěte také
Brennerský průsmyk byl díky své poloze v necelých čtrnácti stech metrech nad mořem nejníže položeným alpským průsmykem, a proto mu vždy patřil velký strategický význam. Při svém postupu do Germánie ho například využívaly už legie římského císaře Tiberia. V opačném směru jím naopak mířili němečtí císaři při cestách na korunovace do Říma.
Průsmyk leží na hlavním alpském rozvodí, kde rozhoduje pár metrů o tom, jestli místní vody skončí v Jaderském, anebo Černém moři. Obec Brenner pak i v současnosti zůstává nepříliš pohostinnou a chladnou obcí s několika hospodami a tržištěm, na němž se prodávají především těstoviny a čokoláda.
Odbojní Tyrolané
Velkou slávu zažil Brennerský průsmyk v roce 1867, když Rakousko-Uhersko zprovoznilo železniční trasu do Itálie. Novinka tehdy odstartovala konec éry poštovních vozů. A další přelomovou událostí se stalo podepsání Saintgermainské mírové smlouvy v září roku 1919. Právě na jejím základě připadlo Jižní Tyrolsko Itálii. V Brenneru tak vznikla státní hranice v moderním slova smyslu.
V roce 1940 byl Brenner dějištěm setkání Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho, na kterém oba diktátoři stvrdili spolupráci na ose Berlín-Řím. Po druhé světové válce pak přes Brennerský průsmyk prchali nacističtí pohlaváři do Jižního Tyrolska, odkud pokračovali do Jižní Ameriky. K nejznámějším z nich patřil Josef Mengele, Adolf Eichmann nebo Erich Priebke.
Nespokojenost a vzdor původního rakouského obyvatelstva proti italské správě regionu vyústily v 60. letech v sérii atentátů odbojářských skupin, což vedlo k ochlazení vztahů mezi Římem a Vídní. Itálie na hranici v Brenneru zavedla přísné kontroly, nechyběl ani ostnatý drát. V roce 1962 Řím dokonce zavedl pro Rakušany víza.
Miliony řidičů projíždějící Brennerským průsmykem v současnosti nemají o někdejších komplikacích ani potuchy. Když se v roce 1971 otevírala Brennerská dálnice, mluvilo se o ní jako o alpské silnici snů. Dnes po ní projede 15 milionů vozidel ročně a představuje spíše ekologickou noční můru. Mezitím 600 metrů pod povrchem průsmyku razí stroje tubus pro nový železniční tunel.
Byli to někdejší ministři vnitra Giorgio Napolitano a Karl Schlögl, kteří v dubnu 1998 odstranili brennerskou hraniční závoru a zahájili novou éru Schengenského prostoru. Byla to ale také Vídeň, která v roce 2017 v souvislosti s uprchlickou krizí pohrozila nasazením obrněných vozidel v Brenneru. Rakouská vláda přitom svým úmyslem nešokovala pouze odpůrce hranice.
Tabu téma
Nicméně u mladých obyvatel Jižního Tyrolska už dnes samotná hranice tolik emocí nepůsobí. „Když slyší Saint-Germain, vybaví se většině z nich známý pařížský fotbalový klub,“ říká historik Oswald Überreger z univerzity v Bolzanu.
Čtěte také
Čtěte také
Zdrženlivost při stém výročí rozdělení regionu je přitom patrná také u starších Tyrolanů. „Vypadá to, jako by nechtěli reflektovat vlastní roli v první světové válce,“ zamýšlí se další historik Hannes Obermair a souhlasí s ním také kolega Überreger. „Jako by vzpomínku na mírovou smlouvu a její důsledky v Tyrolsku a Jižním Tyrolsku lidé v posledních měsících obcházeli,“ dodává akademik.
Na obou stranách brennerské hranice se tak letos slaví především pětisté výročí úmrtí císaře Maxmiliána I. Habsburského. Okolo událostí roku 1919 se naopak mlčí a ke kontroverznímu jubileu se například nepořádají ani žádné výstavy. Zástupci Jihotyrolské národní strany, která dominuje provinční vládě v Bolzanu, uvedli, že by uspořádání velké výstavy ke vzniku hranice zneužili extrémisté a pravicové strany k politické propagandě.
Politici proto ožehavé téma raději přenechali historikům. Univerzita v Bolzanu uspořádá dvě konference s mezinárodními hosty, na kterých se chce věnovat také dalším národnostním konfliktům minulosti, například těch v Dánsku a Maďarsku.
Rozdělení Tyrolska zůstává i dnes kontroverzním tématem, přesto se Jižnímu Tyrolsku podařilo za posledních 60 let proměnit z regionu, který lidé opouštěli, v prosperující oblast. A to především díky rozvoji turismu.
Nicméně tento rozvoj má také své stinné stránky. Masový turismus v Jižním Tyrolsku se časem stal noční můrou pro místní obyvatele a stále častěji naráží na odpor. Příkladem může být koncert jisté jihotyrolské kapely, na který dorazilo 60 tisíc fanoušků, převážně z Německa, kteří obsadili prakticky všechny hotely od Brenneru až po Trident. V takových chvílích by Jihotyrolané proti vzniku nové brennerské hranice asi nic nenamítali, uzavírá rakouský list Der Standard.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
