Jistě, pane ministře nezměnil politiky k lepšímu a poskytl jim alibi, stěžuje si dnes tvůrce seriálu

Když tvůrci komediálního seriálu Jistě, pane ministře psali svou politickou satiru o nefunkčním Whitehallu, tedy britské vládní mašinérii, doufali, že by mohla ve svém důsledku vést i k lepšímu způsobu správy země. Londýnský deník The Times teď vyzpovídal jednoho z autorů sitcomu Jonathana Lynna. Lynn si dnes myslí, že populární série nejspíš přispěla ke vzniku kultu zvláštních politických poradců střihu Dominica Cummingse.

Seriál Jistě, pane ministře se vysílal od roku 1980. Ministr Jim Hacker, který to vždycky myslel dobře, věčně bojoval se státní správou, ztělesněnou sirem Humphreym Applebym. Letos to bude pětatřicet let od Hackerova nečekaného povýšení na post předsedy vlády v pokračování série pod názvem Jistě, pane premiére.

Čtěte také

Vzhledem k tomu, že tato politická satira nikdy neměla ambice změnit politické preference diváků, ani jednou v ní nezaznělo, kterou politickou stranu vlastně Jim Hacker zastupuje.

Tvůrci zkrátka doufali, že se díky jejich seriálu věci změní k lepšímu. Lynn teď lituje, že opak je pravdou.

„Všude je plno politických poradců. Jsou to lidé, kteří se hned po univerzitě stávají těmito zvláštními poradci, okamžitě dostanou jisté místo a stanou se z nich politici, kteří řídí tuhle zemi. Byl to případ Davida Camerona a Dominica Cummingse. Je mnoho takových. Myslím si, že státní správa je teď v horším stavu, než když jsme psali náš seriál. Jeho nezamýšleným vedlejším efektem totiž bylo to, že politici státní správě nedůvěřovali,“ stýská si Jonathan Lynn.

Margaret Thatcherová seriál svého času milovala tak moc, že v roce 1984 sama napsala jeden ze skečů a také ho pak i sehrála při jedné slavnostní příležitosti. Lynn prozradil, že premiérka s herci zkoušela scénu třiadvacetkrát, aby se ujistila, že je vtipná.

Alibi pro politiky

Řada britských ministerských předsedů a politiků od té doby oslavovala seriál coby základní nahlédnutí do toho, jak to vypadá ve vládě.

Čtěte také

Lynn si myslí, že politici měli seriál rádi i kvůli tomu, že jim poskytoval alibi. Lidé si totiž začali myslet, že když politik nedodrží svoje sliby, mohlo to být tím, že mu to nebylo umožněno nebo mu v tom bylo přímo zabráněno.

„Státní úředníci, kteří se stali viníky politických neúspěchů, zase cítili, že se za sebe musí postavit a čas od času poukázat na to, že od nich politici dostali dobrou radu. Celkově vzato náš seriál neměl dobrý vliv na vládu země,“ podotýká pro londýnské Timesy Jonathan Lynn.

Svět ve 20 minutách připravila Tea Veseláková. Poslechněte si ho v audiozáznamu.

Uslyšíte třeba o tom, co ukázaly trable v Suezském průplavu o stavu světa a mezinárodním obchodu. Spor o dodržování lidských práv v čínském Sin-ťiangu. V Evropské unii zesiluje souboj o další osud pravidel pro geneticky modifikované organismy. A odborníci na Novém Zélandu doufají, že se znovu podaří objevit ptačí druh, který byl po desítky let považován za vyhynulý.

Spustit audio

Související