Jíst arašídy v dětství znamená menší šanci alergie, zjistili vědci

Doporučení Institutu se opírá o britskou studii, zveřejněnou v roce 2008. Její autoři zjistili, že britské židovské děti mají sedmkrát větší šanci, že se u nich vyvine alergie na arašídy, než židovské děti v Izraeli. Tento nepoměr se nedá vysvětlit odlišnou genetickou výbavou, ale jednoduše stravovacími návyky.

Židovské děti v Izraeli totiž už od mala dostávají pochoutku s 50% obsahem arašídů, dá se přirovnat k našim křupkám. Britské děti arašídy nedostávají. Vědci souběžně sledovali děti od 4 do 11 měsíců, jedné skupině dětí arašídy podávali, druhé ne. Po pěti letech zjistili, že z dětí, které arašídy jedly, mají alergickou reakci necelá 2 procenta, děti bez zkušenosti s arašídy skoro 14 procent.

V posledním desetiletí přibývá potravinových alergií, stejně jako koncem 20. století, kdy byl ohromný nárůst alergie na pyly, roztoče a prach. Eva Vernerová

Nepromeškat okno

Eva Vernerová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy by podobný přístup, s jistou dávkou opatrnosti, doporučila i českým rodičům. „Už je za námi doba, kdy jsme nasazovali spoustu potravin pozdě a potom se to takzvané imunologické okno, kdy se nejsnáze vytvoří tolerance, prošvihlo. Alergie se skutečně častěji vyvíjí tehdy, když alergeny přicházejí do kontaktu s člověkem až později,” vysvětluje imunoložka.

Pro rodiče to samozřejmě neznamená, že budou nemluvňatům dávat do jídla velké buráky. Doporučují se například piškoty s namletými burskými oříšky.

Imunologické okno začíná zřejmě mezi čtvrtým až šestým měsícem a končí kolem prvního roku dítěte. V té době by zdravé dítě už mělo mít vyzkoušené všechny druhy potravin. Je to šance, jak si z některých alergenů udělat doživotní kamarády.

Není to ale rada pro všechny. Například děti s atopickým ekzémem nebo astmatem, by rizikovější potraviny měly dostávat pod dohledem alergologa.