Jiřičky přelétly Saharu a už jsou zpátky doma. Na stovkách míst v Česku je slyšet jejich švitoření

28. duben 2020

Veselé švitoření jiřiček obecných se ozývá v českých městech a vesnicích už několik týdnů. Prvního navrátilce ornitologové zaznamenali 24. března. Česká společnost ornitologická začátkem roku udělila jiřičce titul Ptáka roku 2020 a nyní žádá veřejnost o pomoc při sledování tohoto druhu, který hnízdí výhradně na lidských stavbách. 

Nyní ornitologové žádají veřejnost o pomoc při sledování tohoto druhu, který hnízdí výhradně na lidských stavbách. Zároveň upozorňují, že shazování hnízd v hnízdní sezóně a cílené zásahy do hnízdišť jsou v rozporu se zákonem.

Čtěte také

Typické švitoření jiřiček obecných neodmyslitelně patří k jaru.

„Jako první většinou přilétají samci, kteří zabírají a hájí nejlepší místo k hnízdění. Jakmile přiletí samice, utvoří se páry, které začnou společně stavět hnízdo z bláta a slin. Staví ho na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích," vysvětluje Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické na ochranu ptáků v zástavbě.

Na zem jiřičky slétají zpravidla jen tehdy, když sbírají bláto pro stavbu hnízda

Jiřičky se zpravidla vrací hnízdit na stejné místo, kde se narodily.

Čtěte také

„Na svá hnízdiště jsou silně vázané. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Pokud tedy mají příležitost. Bohužel se setkáváme s tím, že někteří lidé se snaží jiřičkám v hnízdění zabránit a dokonce hnízda shazují i v hnízdní době, kdy jde o zcela nepochopitelný a barbarský čin. A navíc v rozporu se zákonem. Krmení mladých jiřiček a jejich vyvádění z hnízda je přitom krásná a poučná podívaná. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí, znamená to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít," sděluje Viktora.

Pro zájemce o bližší informace o jiřičkách a dalších druzích hnízdících v blízkosti lidí bude Česká společnost ornitologická ve středu 29. dubna od 17:30 živě vysílat speciální pořad.

„Jiřičkám věnujeme čtvrtý díl pořadu Ornitolog na drátě, který jsme spustili začátkem dubna, abychom zůstali v kontaktu s našimi příznivci i v době koronavirové krize," komentuje Viktora.

Více o pořadu Ornitolog na drátě zde: https://www.birdlife.cz/ornitolog-na-drate/

Česká společnost ornitologická zvolila jiřičku Ptákem roku 2020, aby upozornila na to, že jiřičkám ubývají vhodná místa k hnízdění kvůli stavebním úpravám i přímým zásahům do hnízdišť. Nyní, v hnízdním období, ornitologové žádají, aby lidé nechali jiřičky v klidu vyhnízdit a nenarušovali jejich hnízdění ani se mu nesnažili zabraňovat.

Jiřička obecná

„Víme o případech, kdy se lidé snažili jiřičkám zabránit například umisťováním ostrých bodců do oken. Takové mechanické zábrany jsou pro jiřičky nejhorší. Zraňují je a v některých případech i způsobují smrt. Pokud lidé mají obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, která trus zachytí," upozorňuje Viktora.

Veřejnost se může aktivně zapojit do mapování míst, kde jiřičky hnízdí.

Čtěte také

„Všímejte si jiřiččích hnízd a zaznamenávejte údaje do databáze na webové stránce www.rorysi.cz. Údaje nám pomohou získat lepší přehled o naší populaci jiřiček, ale také například úředníkům při rozhodování o stavebních úpravách," sděluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.

Pokud chce někdo jiřičkám aktivně pomoci, má příležitost.

„Sucho, se kterým se Česko aktuálně potýká, je pro jiřičky problém. Z vysušené hlíny hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které bude dobře lepit. Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou," radí Viktora.

autor: baj | zdroj: Česká společnost ornitologická
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.