„Nic... nic... ta barva... pálí... je studená a mokrá, ale pálí... žilo to ve studni... viděl jsem to... takový kouř... jako ty květy loni zjara... studna v noci svítila... Thad a Merwin a Zenas... všechno živé... ze všeho to vysálo život... voda plná zla... Zenas se od studně nikdy nevrátil... jde mi hlava kolem... občas kvečeru mívala stejnou barvu ve tváři... pálí to a saje... přišlo to odněkud, kde jsou věci jináč než tady... jeden z těch učenejch pánů to říkal... měl recht... vysává to život...“ / překlad Olga Pohl

Vtělenec Ericha Zanna aka Bugg-Shash čili Ten, který se zjevuje za šera společně s tajuplným Herbertem Westem aka Juk-Shabbem, který se vznášel v nahrávacím studiu v podobě zářící koule energie, vytvořili poctu mistru nepopsatelné hrůzy, svému invokátorovi H.P. Lovecraftovi. Možnou inspirací jim byla jak oslizlá pop music, která se stále plíží okolo, mortální scat Jany Koubkové, zamřelý smích bájného mudrce strýčka Jedličky, onomatopoické rouhání a blekotání všech vesnických studní, děsuplné dřevní rituály z Vinohrad a maškrtné vytí pozahvězdných vlkodlaků. Pomocí staré a pavučinami obrostlé šifrovací tabulky ohlodané nezbadatelnými entitami přečmarykovali jednu z mistrových povídek, napsanou ve vysílení a na hranici srozumitelnosti, v níž se sváří přísná věda s pověrečnou hrůzou. Hrůzou spadlou z kosmu. Rozhlasová msta a zloba, která nekončí vypnutím přijímače. Pomalu postupuje dále a jako barevný jed zůstává a tráví vše živé.

---
Hudba, hlas, zvuková realizace: Tomáš Procházka
Režie, dramaturgie, text: Lukáš Jiřička
---

/// Volně podle Howarda Phillipse Lovecrafta