Jiří Světlík: Český tiskař, který frézoval dělostřelecké zaměřovače
Jak vypadá typický Čech? Šikula, vždycky si poradí, obchází pravidla, má rád pivo, všechno rozkecá. Tedy aspoň podle toho, co se o nás říká v zahraničí. Prý si rádi vyprávíme příběhy, když něco zažijeme, hned se s tím svěříme kamarádům a známým nejlépe někde u piva Na růžku nebo U Nováků. A je z toho legenda nebo vtip.
I my sami si rádi vytváříme mýtus o národním charakteru. Například věříme, že ostatní národy nemohou pochopit svérázný svět „Hrabalovských pábitelů“ a dobrého vojáka Švejka, který nás baví, jiní jen kroutí hlavou.
Tyto i cizí předsudky spolehlivě boří příběhy válečníků, odbojářů, někdejších politických vězňů, estébáků, a stovek jiných publikovaných na Paměti národa. Potvrzuje snad jedno, že rádi vyprávíme.
Mezi stovkami pamětníků najdeme vzpomínky Jiřího Světlíka, kterého by jistě milovali spisovatelé Hrabal a Hašek. Jedná se o vynikajícího vypravěče s neuvěřitelným životním osudem. Jako údajného velezrádce ho věznili nacisté i komunisté.
Vzpomínky Jiřího Světlíka zaznamenali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas Plus ve 20 hodin v pořadu Příběhy 20. století (zvukový archiv pořadu nalezne zde). Reprízu pak naladíte příští sobotu na Radiožurnálu ve 21 hodin. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků už od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.
Světlík mučení popisuje jako pár facek a ve vězení prý bylo aspoň teplo a sucho. Před osmašedesáti lety, kdy skončila válka, někteří Češi a mezi nimi i pan Světlík, odklízeli na Mnichovských ulicích sníh a chystali se domů autem, které si „poctivě zabavili“ a opravili.
