Jiří Stránský: Jak mě pronásledují příznivci minulého režimu

15. červen 2016

Dostal jsem anonym – představte si: mně pětaosmdesátiletému fosilovi poslali jacísi Spravedliví dopis, že nás takzvané politické vězně měli tenkrát v 60. letech místo propuštění popravit.

A abych koukal co nejrychleji zcepenět, nebo mi pomůžou. Že to, co občas říkám do rádia nebo někam napíšu je stejná lež jako ten seriál Zdivočelá země.

Byl jsem nedávno hostem Mikrofóra na Dvojce u Marie Retkové, a už si nepamatuju, jestli jsem řekl jen jí či prostřednictvím mikrofonu, že dřív mohli lidé do Mikrofora telefonovat a že hned v prvním telefonu mi hlas oznámil, že on ví, že bratři Mašínové byli vrazi, a co si o tom myslím já.

Už jsem při všelijakých veřejných setkáních tuhle otázku dostal a téměř pokaždé ji kladli – po vzoru svého předsedy – komunisté.

Povstání

Řekl jsem tedy soudruhovi, že vím, že je soudruh a nic jiného že jsem nemohl čekat, ale že mu rád prozradím, že při výsleších ve vyšetřovací vazbě (z nichž nás občas museli do cely donést), nám neustále připomínali, že jsme jejich třídní nepřátelé a jsou s námi ve válce a neustanou, dokud nás nepozabíjejí.

A že ho prosím, aby mi vyjmenoval nějakou válku, v níž nikdo nebyl zabit. Byť jen náhodou či v sebeobraně. Tehdy měl tenhle telefon skvělý účinek: ostatní připravení soudruzi už netelefonovali. Asi proto mi ti, jimž nějak vadím i teď, radši napsali.

Michal Horáček

Dokonce si pamatovali, že jsem někde řekl, či napsal, že František z Assisi (jehož přečasto citoval o 134 let mladší Karel IV.) byl první, který řekl, že Nenávist je sestrou Závisti – těm, co si myslí, že se pořád opakuju, se omlouvám a jen podotýkám, že být nás víc a pořád víc a každý za sebe (a ne skryt za něčími zády), třeba... Třeba by ani anonymy nebyly.

Omlouvám se i Michalu Horáčkovi – někdy před patnácti lety, kdy začínalo jít o prezidentství Václava Klause, jsme na sebe kvůli šumu v pochopení poněkud zanevřeli (ne proto, že by některý Klause chtěl), ačkoliv jména nás obou v sobě mají trochu krve nositele Nobelovky (ale noblesa nám jaksi nešla).

Teď mi způsobil velkou radost a moc mu děkuju za nový a čistý význam slova POVSTÁNÍ. A vším či jsem, mu jsem k službám. A až někam přijde, budu první, kdo POVSTANE.

autor: Jiří Stránský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.