Jiří Pehe: Vznikající česká vláda chce měnit Evropskou unii. Ale jak?

Také Svoboda a přímá demokracie (SPD) odmítá Green Deal, zatímco Motoristé sobě ve svém programu uváděli, že chtějí omezit výdaje na projekty spojené s ním.

Všechny tři strany také odmítají evropský migrační pakt. Hned ve svém prvním povolebním vystoupení řekl Andrej Babiš, lídr hnutí ANO, že jeho vláda na svém prvním zasedání od paktu odstoupí. A Česká republika prý také odmítne zavést systém emisních povolenek ETS2.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Sázku na Okamuru by měl Babiš ještě zvážit

Odhodlání potenciálních vládních stran tak učinit zatím nezměnily ani úpravy v systému, které, i pod tlakem odcházejí české vlády, přijala Evropská komise.

Sliby stran rodící se vlády, že jednostranně odstoupí od těchto existujících evropských dohod, mají ovšem háček. Jak migrační pakt, tak dohoda o emisních povolenkách mohou být upraveny nebo dokonce zrušeny jen akcí kvalifikované většiny členských zemí Evropské unie.

Jednostranné odmítnutí některé země se těmito dohodami řídit může vyústit v řízení před Evropským soudním dvorem, který s velkou pravděpodobností rozhodne, že taková země musí platit vysoké pokuty.

Patrioti a suveréni

Další velký problém se týká plánů rodící se koalice tlačit Evropskou unii, aby některé evropské dohody byly rovnou zrušeny. Pro takové zásadní kroky by bylo nutné nejdříve vyvolat debatu v hlavním proudu evropské politiky, kam ovšem žádná ze stran rodící se české vládní koalice nepatří.

Čtěte také

Marek Hudema: Je Babiš proevropský, nebo protievropský?

Hnutí ANO přešlo po minulých volbách do Evropského parlamentu z frakce evropských liberálů, kde mělo mocné spojence třeba v podobě strany Obnova francouzského prezidenta Emanuela Macrona, do frakce Patrioti pro Evropu. V ní zasedá společně euroskeptickými nacionalistickými stranami, s nimiž se hlavní proud evropské politiky, který tvoří lidovci, socialisté a liberálové, odmítá o čemkoliv podstatném třeba jen bavit.

Ke stejné frakci jako ANO se hlásí i Motoristé, zatímco SPD skočilo na úplném okraji evropské politiky, ve frakci Evropa suverénních národů. Většina krajně pravicových stran, které jsou členy této frakce, je silně protievropská. Mnohé také vyjadřují proruské postoje a opakují teze ruské propagandy.

Bez vlivu

Není jasné, jak chce případná vláda ANO, Motoristů a SPD na evropské úrovni nastolovat témata k diskuzi nebo, jak tvrdí Babiš, tlačit na zrušení některých evropských dohod, když tři strany rodící se koalice nemají skoro žádný vliv – přinejmenším v Evropském parlamentu.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská unie se odvrací od „zelené transformace“ – realita, nebo zbožné přání?

Lze samozřejmě argumentovat, že témata k diskuzi se nastolují především v Evropské radě, jejichž summitů se bude pravděpodobný český premiér Babiš účastnit. Jenže i tam bude pozice České republiky značně oslabena ve srovnání s minulostí.

Když byl Babiš poprvé premiérem, bylo hnutí ANO vnímáno jako součást hlavního proudu evropské politiky, i když země Visegrádské čtyřky byly zároveň často považovány za evropské potížisty.

Vláda Petra Fialy (ODS) se vesměs skládala ze stran, které patřily k hlavnímu proudu evropské politiky. Fialova Občanská demokratická strana sice patřila k frakci Evropských konzervativců a reformistů, ale ta, ač nepatří k hlavnímu proudu evropské politiky, není zcela izolována od hlavního proudu.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Je tedy jasné, že pokud bude chtít rodící se vláda naplňovat své radikální sliby ve vztahu k fungování Unie, narazí, protože bude reprezentovat zemi, která bude ještě více než v minulosti stát na okraji evropské politiky.

Voliči ANO, SPD a Motoristů, kteří Českou republiku na tento okraj poslali, budou mít nejspíš brzy šanci se přesvědčit, že takříkajíc naletěli na nerealizovatelné sliby populistů.

Autor je politolog a publicista