Jiří Pehe: Trumpovo imperiální fantazírování hraje na ruku Rusku a Číně
Prezident Spojených států Donald Trump hrozí, že by si jeho země mohla za určitých okolností vzít silou Panamský průplav a Grónsko. Trump také dosti nevybíravě tlačí na Kanadu, aby se stala dalším státem Spojených států. A vyhradil si právo vojensky zasáhnout proti drogovým kartelům přímo v Mexiku.
Čtěte také
Ohrožuje tak i to, co ještě zbývá z mezinárodního řádu. Ten je už značně rozkolísaný ruskou invazí na Ukrajině, rostoucím tlakem Číny na Tchaj-wan, a vojenskou konfrontací mezi Izraelem a teroristickými hnutími, která podporuje Irán.
Jako by to nebylo málo, Trump během návštěvy izraelského premiéra Netanjahua ve Washingtonu oznámil, že Spojené státy mají v úmyslu převzít kontrolu nad pásmem Gazy. Možná ho eventuálně dokonce vlastnit.
A teď i Gazu
Gazu prý vyčistí od min, zlikvidují trosky domů zničené izraelskými vojenskými akcemi, a následně celé pásmo zrekonstruují. Trump zároveň nevyloučil, že součástí plánu může být i odsun palestinských obyvatel Gazy do jiných arabských států, zejména Egypta a Jordánska.
Čtěte také
Už jen plán na převzetí Gazy Spojenými státy nepochybně vyvolá silné reakce v arabských zemích i islámském světě obecně. Pokud by jeho součástí měl být i odsun Palestinců, jen těžko ho může přijmout světové společenství, včetně evropských spojenců USA. Masové etnické čistky jsou v mezinárodním právu považovány za válečný zločin.
Pro Evropu a další části světa je ale znepokojivý i další aspekt celé věci. Trump od svého nástupu do Bílého domu razí na mezinárodní scéně politiku, která dost připomíná imperiální počínání různých mocností v 19. století. Zbytku světa v podstatě říká, že Spojené státy coby nejmocnější země světa si silou mohou vzít území patřící jiným státům, protože je to prý v jejich bezpečnostním zájmu.
Nedělá Putin to stejné?
To je ovšem logika, kterou používá i Putinovo Rusko. A také komunistická Čína. I tyto dvě velmoci tvrdí, že si to či ono území mohou vzít silou, protože na něj mají nárok takříkajíc historický, anebo proto, že je to v jejich bezpečnostním zájmu. Ruský útok na Ukrajinu je kombinací obou těchto argumentů.
Čtěte také
V případě Trumpových plánů získat kontrolu nad Gazou je možné najít i další důvod, který se objevuje i v jeho argumentaci týkající se Grónska a Kanady. Spojeným státům by se dané území prostě takříkajíc hodilo.
Buď proto, že tam lze najít velké zásoby nerostů a zdrojů energie, anebo proto, že by se s ním dalo podnikat. Což je v souladu s logikou superbohatých podnikatelů, kterými se Trump obklopil.
Už vloni na jaře Trumpův zeť, podnikatel s nemovitostmi Jared Kuschner,
mluvil o „velmi cenném“ potenciálu „pobřežních pozemků“ v Gaze, a navrhl, aby Izrael odstranil z Gazy civilisty, až bude pásmo „čistit“. Jeho tchán nyní tuto vizi posunul o krok dál. Gazu by si mohly vzít – a takříkajíc vyčistit – přímo Spojené státy. V jejím pobřežním pásmu by pak nepochybně dostali zelenou developeři.
Záliba v imperiálních výbojích
Je to uvažování dosti cynické a bezhodnotové nejen proto, že není jasné, co by se přesně stalo s odsunutými Palestinci, ale také proto, že jde opět o hrozbu vůči někomu, kdo je výrazně slabší než USA, a nemůže se příliš bránit.
Čtěte také
Když už by chtěl Trump spojit svoji zálibu v imperiálních výbojích s hodnotami, mohl by se zaměřit na totalitní Kubu, která je jen 90 kilometrů od pobřeží Floridy, anebo na zločinecký režim prezidenta Madura ve Venezuele. Konekonců miliony uprchlíků právě z těchto dvou zemí tvoří nemalou část komunity migrantů v USA.
Bohužel Trumpova vyjádření ve vztahu k Panamě, Grónsku, Kanadě a nyní i Pásmu Gazy, si docela jistě vyloží v Moskvě i v Pekingu tak, že mají zelenou počínat s podobně. A pokud jim Trump bude stát v cestě, mohou poukazovat na jeho vlastní počínání.
Je to velmi nebezpečný vývoj. Trump si zatím počíná tak, jako by chtěl rozdělit svět opět do různých sfér vlivu.
Zda by usiloval v takovém případě o to, aby zůstala ve sféře amerického vlivu celá Evropa, anebo uznal ruské argumenty, že ta východní patří do ruské sféry vlivu, může mít už brzy zásadní dopady I na nás.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
