Jiří Pehe: Trump chce poslat federální bezpečnostní složky do dalších měst
Nasazení národní gardy a jednotek americké armády prezidentem Donaldem Trumpem v Los Angeles v červnu tohoto roku, je ještě stále předmětem soudních sporů, které mohou skončit až u soudu nejvyššího. Trump ale hrozí, že národní gardu, vojáky a federální agenty nasadí i v dalších městech.
Zatímco v případě Los Angeles mu soudy nakonec mohou dát za pravdu, v případě plánů nasadit národní gardu a federální složky v Chicagu, Baltimoru a dalších městech, už se pohybuje na hodně tenkém ústavním ledě.
Čtěte také
V kalifornském velkoměstě národní gardu Trump nasadil, aby potlačil demonstrace proti jeho imigrační politice a ochránil federální imigrační agenty. Obešel přitom sice kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, ale soudy především řeší, zda hrozba veřejnému pořádku a demokracii byla dostatečně závažná.
Prezident se podle zákona má možnost k takovému kroku uchýlit třeba v případě povstání. V případě demonstrací, o nichž Newsom i starostka Los Angeles tvrdili, že je zvládnou sami, je jeho rozhodnutí sporné.
Už i v hlavním městě
Mezitím Trump nasadil národní gardu do ulic hlavního města Washingtonu. Neargumentoval nepokoji, ale vysokou mírou kriminality.
Čtěte také
V tomto případě se z hlediska zákonů pohybuje na pevnější půdě, protože místní policie a federální složky se o zajišťování bezpečnosti v hlavním městě dělí. Takže Bílý dům může policii ve Washingtonu na měsíc podřídit federální moci. Soudy by zřejmě rozhodovaly až v případě, že by se nasazení federálních složek protahovalo.
Nyní Trump hrozí, že nasadí národní gardu a vojáky i v dalších velkých městech. Vedle Chicaga a Baltimoru zmínil i New York a Boston. Důvodem má opět být vysoká kriminalita.
Pokud by se tak stalo, překročí ale Trump podle demokratů zcela zjevně svoje pravomoci. Vysoká kriminalita totiž není důvodem, pro který by mohl v souladu se zákony nasadit ve městech federální bezpečnostní složky.
Chicago se podvolit nechce
Guvernér státu Illinois Jay Pritzker řekl, že Chicago – ve světle klesající kriminality – Trumpovu pomoc nepotřebuje, a varoval před tím, co nazval Trumpovo autoritářské tažení. Podle něj – i kalifornského guvernéra Newsoma, se Trump pokouší podrobit si hlavní bašty demokratů.
Čtěte také
Je to jak odveta za to, že ve státech, jako jsou Kalifornie a Illinois, v prezidentských volbách prohrál, ale také pokus ovlivnit výsledky voleb do Kongresu v příštím roce.
Mezi deseti městy s nejvyšší kriminalitou v USA je osm, která leží v takzvaných červených státech, kde mají tradičně převahu republikáni. A i když některá z těchto měst mají v čele demokraty, Pritzker i Newsom upozorňují, že jelikož leží v červených státech, Trump do nich federální jednotky dozajista nepošle, protože mu nejde o kriminalitu, ale o souboj s demokraty.
Ti ale musí být opatrní, jakým způsobem ve sporu s Trumpem argumentují. Kriminalita je ve velkých amerických městech vážný problém, a mnozí jejich obyvatelé se většímu nasazení bezpečnostních sil nebrání.
Pokud chtějí demokraté získat na svou stranu americkou veřejnost, nemohou argumentovat tak, že je všechno vlastně v pořádku. Dokonce ani skutečnost, že kriminalita klesá, nemusí mnoho Američanů přesvědčit, že zločinnost ve velkých městech je pod kontrolou. Je i tak totiž značně vysoká.
Co má prezident vlastně za lubem?
Spor s Trumpem tedy nelze v tomto případě vést o to, zda je zločinnost pod kontrolou. Koneckonců i on sám prohlašuje, že není žádný diktátor a pouze jedná na základě zdravého rozumu, když se snaží v amerických velkoměstech obnovit pořádek.
Spor se vede o to, zda prezident má právo zasahovat do dění v jednotlivých státech způsobem, jakým to Trump činí.
A zda jeho cílem ve skutečnosti není podrobit si před volbami v příštím roce silou demokratické bašty. Nebo dokonce, jak varují někteří američtí experti, vytvořit výbušnou situaci, která by mu umožnila vyhlásit stanné právo, během něhož se volby nemusejí konat.
Jisté je, že na amerických soudech, včetně možná toho nejvyššího, leží velká odpovědnost. Pokud dají ústavní rozpínavosti Trumpa zelenou, může být v některých městech skutečně bezpečněji, ale v ohrožení bude americká demokracie.
Autor je politolog
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
