Jiří Pehe: Souboj o úřad prezidenta je u nás obklopen nejasnostmi

18. srpen 2022

Nemalá část české veřejnosti možná vůbec neví, že u nás fakticky už běží prezidentská kampaň, protože ve veřejném prostoru není zatím téměř přítomná. Oficiálně přitom začala vyhlášením data prezidentské volby předsedou Senátu Milošem Vystrčilem ve Sbírce zákonů 1. července.

Podcast

Čekání na prezidenta

…nebo na prezidentku? O nástrahách, které přináší přímá volba prezidenta.

Čekání na prezidenta: Jan Kysela, Tereza Matějčková, Petr Nováček a Jan Pokorný
Přehrát

Kandidáti by si do pěti dnů od vyhlášení data volby, jejíž první kolo tentokrát začne 13. ledna, měli zřídit transparentní účet. A také se aktivuje finanční limit pro první kolo prezidentské volby ve výši 40 milionů korun.

Čtěte také

Jelikož kampaň oficiálně běží už šest týdnů, mělo by být teoreticky zřejmé, kdo vlastně oficiálně kandidujea a kdo si má transparentní účet zřídit. Jenže možnost podat kandidátní listinu končí teprve 66 dní před volbami. Letos tedy 8. listopadu.

A jelikož k podání kandidátní listiny je třeba získat buď minimálně 50 tisíc podpisů občanů, anebo deset podpisů senátorů či 20 podpisů poslanců, bude jasné, kdo se vlastně pro prezidentskou volbu kvalifikuje, až mnohem později, než je oficiální začátek volební kampaně. Což vytváří zbytečně nejasnosti.

Horká fáze kampaně

Kupříkladu tu, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí má ode dne vyhlášení data voleb monitorovat výdaje kandidátů na volební kampaň a ti by už měli mít i transparentní účet. Jenže to je dost těžké, když až do poloviny listopadu nebude jasné, kdo se vlastně prezidentské volby zúčastní.

Čtěte také

Navíc poněkud nejasné vymezení toho, kdy vlastně volební kampaň skutečně začíná, umožňuje některým kandidátům, aby fakticky vedli kampaň pod rouškou jiných aktivit.

Expremiér Andrej Babiš, který plánuje oznámit rozhodnutí, zda bude kandidovat až na konci října, tak objíždí už několik měsíců zemi ve svém obytném voze s tím, že jde o kampaň před komunálními volbami. A ačkoliv navštěvuje i místa, kde jeho hnutí ANO vůbec nekandiduje, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí bude mít velké problémy dokázat, že peníze utracené na tuto kampaň byly fakticky výdaji na kampaň prezidentskou.

Babišova horečná aktivita také ukazuje i další podivnost české prezidentské kampaně. Jen Babiš, a možná dva či tři další pravděpodobní kandidáti, zdá se, pochopili, že boj o úřad prezidenta je vážná věc a kampaň je si třeba odpracovat. A to nikoliv až v takzvané horké fázi kampaně, ale mnohem dříve.

Čtěte také

Jenže tomu částečně stojí v cestě právě výše zmíněné nejasnosti v zákoně. Málokdo totiž získá přízeň sponzorů před tím, než je jasné, že skutečně kandiduje.

Což zvýhodňuje kandidáty, jako je případně právě Babiš a další miliardáři, kteří si leccos mohou zaplatit sami i bez sponzorů. Anebo kandidáty, jako je odborový šéf Josef Středula, který může v podobě nátlakových akcí na vládu ze strany odborů dělat svého druhu kampaň, aniž by jeho aktivity mohl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran započítat do jeho výdajů.

Jiří Pehe

Jisté je, že takzvaná horká fáze kampaně, která bude trvat zhruba dva měsíce a kdy už je oficiálně známo, kdo bude kandidovat, je žalostně krátká. Od přijetí ústavního dodatku, kterým byla zavedena přímá volba prezidenta, se mluví o tom, že nedostatky a nejasnosti v zákoně je třeba odstranit. Opět se tak nestalo.

Pouhých pět měsíců před volbou nejvyššího ústavního činitele země, který má velký vliv na chod země, tak fakticky nevíme, kdo bude kandidovat. A zda posuzovat některé současné aktivity těch, kdo nakonec nejspíš v poli oficiálních kandidátů budou, už jako volební kampaň.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio